Projekt na novostavbu, určenou k ubytování a výchově kněžského dorostu, zpracovali Rudolf Bauer z odboru pozemního stavitelství ministerstva vnitra s Antonínem Tebichem, který byl zároveň stavitelem. Zámečnické a kovářské práce prováděl místní autor Franz Schenk.
Dominantou čtyřkřídlé dvoupatrové palácové stavby (7+1+3+1+7), vybudované v letech 1899–1903, je z hlediska hmotového rozvrhu i architektonického detailu vstupní část. Dva rizality s vysokým pilastrovým řádem a oválnými štíty vymezují balkon nad portálem s bohatou architektonickou i sochařskou výzdobou.
Stavba představuje jedno z ohlédnutí za pozdním tereziánským barokem, jehož vlivy byly na konci 19. století příznačné pro rakouské státní stavební zakázky.
Rekonstrukce pro rektorát VUT v Brně z konce 90. let 20. století podle projektu Vladimíra Vrány a Václava Zemánka vzbudila pozornost především zastřešením vnitřního nádvoří.