Na místě rozlehlé budovy Ferdinanda Herzfeldera, jež po přestavbě Josefa Jakoba získala klasicistní charakter, vyrostla v letech 1901–1903 skupina nájemných domů, které jejich autor vydával za prototypy moderního bydlení, i když ještě na přelomu století rozvíjely historizující tradici.
Projektant a stavitel František Alois Dvořák jim totiž vtiskl podobu jednotně řešeného "palácového" polobloku, kde soklová zóna včetně dolních částí arkýřů přesahuje přes tři spodní podlaží, na fasádě, obrácené do parku, jsou umístěny balkony. Vstupní úseky činžáků jsou opatřeny portály, na jejich rozeklaných frontonech spočívají michelangelovské postavy.

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"