Jedno z nejkontroverznějších brněnských sídlišť se nachází v jižní části města. Bytová výstavba pro 3 500 obyvatel byla započata v polovině osmdesátých let jako jeden z posledních projektů panelové éry v Brně. Sídliště bylo postaveno na pozemcích vzniklých asanací původní rodinné zástavby mezi ulicemi Svatopetrská a Černovická a částečně také na zasypaném rameni řeky Svitavy.
Sídliště je ze severu omezeno řekou Ponávkou, ze západu a jihu ohraničeno víceproudovou komunikací a z východu zástavbou Černovic. Na malé ploše vznikl komplex osmipodlažních deskových domů, poskládaných do dvou neobvyklých a svým způsobem až bizarních tvarů. Trojkřídlé řešení panelových domů vytváří dojem uzavřeného dvora uvnitř zástavby a alespoň částečnou izolaci od okolních průmyslových objektů. Nicméně vhodná orientace jednotlivých panelových domů ke světovým stranám je v důsledku snahy vytvořit náměstí značně deformována.

Bezútěšná kvalita bydlení byla zejména v prvních letech života obyvatel na sídlišti, neboť panelové domy jsou umístěny v těsné blízkosti průmyslových objektů Komárova nebo Heršpic a západní část sídliště prakticky kopíruje trasu vytíženého přivaděče na Brno. Rozsáhlá regenerace sídliště po roce 2000 kvalitu bydlení mírně zlepšila, nicméně ani vzrostlá zeleň a hlukové bariéry nedokáží odfiltrovat nepříjemnou hlukovou a smogovou zátěž.

Podle Sčítání lidu v roce 2001 v urbanistickém obvodě Brněnská, jež zasahuje na území komárovského sídliště, bylo čítáno 3 183 obyvatel v 1 243 bytech, v průměru 2,5 osoby na jeden byt.

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Brněnská sídliště"