Růst bytového fondu v městě Brně probíhal v letech 1973–1979 přestavbou původního vesnického jádra na Staré osadě. Asanací 70 domů v Bubeníčkově ulici a bývalých náměstí Karlova a Komenského, vznikl prostor pro vybudování panelových domů, do nichž se předpokládalo nastěhování 2 200 osob do 576 bytů, vesměs dvou a třípokojových.
Výstavba Staré osady započala především na popud brněnského Zetoru a Zbrojovky, jež potřebovaly v co nejkratší době vyřešit bytovou otázku pro své zaměstnance. V krátké době tak vznikl poměrně rozpačitý projekt panelové zástavby, který tvoří osmipodlažní deskové bloky v Kosmákově ulici a třináctipodlažní deskový dům ve Svatoplukově ulici. Právě tento třínáctiposchoďový dům zde vzhledem k původní židenické zástavbě vytváří téměř nelidské měřítko a v prostoru Staré osady formuje dojem neprostupné bariéry. Přirozené centrum představuje dopravní uzel tramvajové, autobusové i trolejbusové dopravy na Staré osadě, kde bylo vybudováno středisko služeb zahrnující vesměs prodejní prostory.

Stará osada je charakterizována jako jeden z největších úpadků urbanistické a architektonické formy na území Brna.

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Brněnská sídliště"