Rooseveltova 16/648, Krajský soud v Brně

Krajský soud v Brně

historický název

Justiční palác

ulice

charakteristika

Budova Justičního paláce, postavená na parcelách zbořených objektů bývalé jezuitské koleje (poté kasáren) patří mezi brněnské monumentální stavby. Má propojení svým zadním křídlem do ulice Mozartovy a vytváří dominantu ulice Rooseveltovy.

území

Brno-město

zajímavosti

Od roku 1908, kdy byl Justiční palác dostavěn, v něm sídlil "C. k. Moravskoslezský vrchní zemský soud (K. k. mähr.-schles. Oberlandesgericht)" a "C. k. Zemský soud pro Moravu a Slezsko", zabývající se však výhradně civilními záležitostmi, k nim přibyl také "C. k. Brněnský zemský soud v obchodních záležitostech (K. k. Brünner Landesgericht in Handelssachen)" a "C. k. Moravskoslezské vrchní státní zastupitelství (C. k. mähr.-schles. Oberstaatsanwaltschaft).
Účtárna a likvidatura ke všem třem institucím sídlila v zadním křídle budovy a měla vstup z Mozartovy ulice 2.
V roce 1919 tu byl umístěn i "Nejvyšší soud ČSR", jehož část se na začátku 30. let přemístila do paláce Morava na Malinovského náměstí 4, a sídlila tam až do roku 1948.

poznámka

Stavba byla realizována podle návrhu zasloužilého vídeňského architekta Alexandra Wielemannse von Monteforte (1843–1911).

stavební vývoj

Původně měla novostavba stát mezi dnešní třídou Kpt. Jaroše a náměstím 28. října. Po zboření jezuitských kasáren v letech 1903–1904 se však přímo v centru města (navíc při okružní třídě) uvolnila tak velká plocha, že proponovaná budova byla přesunuta sem.
Na nově vzniklém trojúhelníkovém náměstí pak stavitelé Franz Pawlu a Josef Nebehosteny v letech 1906–1909 realizovali projekt vídeňského architekta Alexandera Wielemannse von Monteforte (1843–1911), který se už od 70. let 19. století specializoval na justiční paláce (např. Vídeň, Olomouc, Salcburk).
Rozložité hlavní průčelí autor rozčlenil rizality do sedmi částí (3+1+5+3+5+1+3). Soklová zóna zaujala tři nejnižší podlaží a bel-étage zbývající dvě. Osový polygonální rizalit s vysokým trojdílným portálem vrcholí motivem palladiánské lodžie, na sloupech před průčelím se objevuje Wielemannsův oblíbený motiv lvů se štíty. Oválnému zádveří dominuje dvojice sochařských alegorií práva.
Vstupní část je koncipována jako vítězný oblouk s dvojicemi sloupů, vlysem a exdrou. Racionální dispoziční řešení ve středním traktu ovládá mohutný prostor schodišťové haly s kazetovým stropem a pětiramenným schodištěm, rozdělujícím budovu na dvě nádvoří.

prameny, literatura

zobrazit

Tisk

"Není Justičák jako Justičák"

Monografie

"Justiční palác v Brně 1908–2008"

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"

stavby

Offermannův dům
Bašty 8/416
původní sídlo všech tří justičních institucí (do roku 1908) Dům odborových služeb
Malinovského náměstí 4/603
část soudu z Rooseveltovy ulice se přemístila do budovy na Malinovského 4 začátkem 30. let

městská část

Brno-střed

významné osoby

Josef Nebehosteny
stavitel domu František (Franz) Pawlu (Pavlu)
stavitel domu

události

20. 7. 2016
Vynesení rozsudku nad Kevinem Dahlgrenem 16. 11. 1945
Návštěva novinářů v kobkách justičního paláce 5. 11. 1919
Zahájení činnosti Nejvyššího soudu ČSR v Brně
místo působení Nejvyššího soudu