V roce 1912 byla vypsána soutěž na řešení průčelí velké úřední novostavby na tehdejším Tereziině kolišti. Byla omezena na autory moravského a slezského původu a zúčastnilo se jí 17 soutěžících.
První cenu získal Bohumír F. A. Čermák, dále byly uděleny tři stejné ceny bez pořadí, které si odnesli Erich Lilleg z Brna, Armand Weiser z Vídně a Raimund Novotný z Brna, zakoupeny byly i návrhy Františka Koláře z Vídně a Eduarda Göttlichera z Brna, soutěže se zúčastnil také brněnský architekt Robert Farsky.
I v tomto případě se na stavbě podíleli dva autoři (průčelí a dekorativní úpravy některých interiérů navrhl ještě zcela v duchu 19. století Bohumír F. A. Čermák, dispoziční rozvržení) sice s užitím železobetonové konstrukce, avšak jinak nepříliš invenční - řešil zaměstnanec stavební kanceláře Josefa Jelinka Josef Fiala. Stavbu, dokončenou v roce 1913, prováděl stavitel Josef Müller.
Monumentální fasáda (3+4+5+4+3) je vertikálně i horizontálně členěna zcela tradičně. Zónování na soklovou část se dvěma podlažími, třípodlažní bel-étage a korunní římsu s podkrovím a atikovou nadstavbou koresponduje se třemi rizality, zvýrazněnými balkony a ve střední části také půlkruhovými okny.
Dekorativní prvky - pilovité lezény či okenní šambrány, balkonové parapety - vycházejí ze základních geometrických tvarů. Značná pozornost byla věnována umělecké a uměleckořemeslné výzdobě. Figurální vlys na atice, představující alegorie šesti profesí (zemědělec, kovář, horník, zedník, dělník, projektant), podle návrhu Leopolda Hohla (* 1886 – † po 1942) vytvořil Alfred Dressler (1870–1919) z Brna.

Ostatní literatura

"65 let Úrazové nemocnice v Brně"

"Brněnská architektura 1815–1915"