Orlí 30/655, Policejní ředitelství

ulice

charakteristika

Budova byla postavena pro policejní ředitelství v roce 1927 podle projektu Ing. arch. Jaroslava Grunta a Josefa Adolfa Šálka a byla v ní i menší věznice pro zadržené a předvedené k výslechu.

území

Brno-město

majitelé

Česká pošta, s.p. (právo hospodaření se státním majetkem),
Česká republika

firmy a instituce

Poštovní spořitelna

zajímavosti

Tato budova byla jako jedna z prvních v Brně v noci ze 14. na 15. března 1939 obsazena německou policií pod vedením K. Schwabeho a za pomoci ordnerů a snažila se zajistit pro sebe policejní kartotéku.
V návaznosti několika dnů ji obsadilo vedení gestapa (Geheime Staatspolizei) a úřadovalo tam několik týdnů než se na kratší čas přestěhovalo do budovy tehdy Zemské školní rady na Mozartově ulici č. 3 a odtud poté 17. 12. 1940 do budovy Právnické fakulty na Veveří ulici č. 70, kde setrvalo do 26. 4. 1945.
V době leteckého náletu na Brno dne 20. 11. 1944 byla budova na Orlí 30 zasažena bombou, která vlétla z boku do cely předběžného zadržení a těžce tam zranila jednu z gestapem zadržených žen, Boženu Antonínovou (1924–1944) - pracovnici veřejné správy v Mokré Hoře, která na následky zranění zemřela.

poznámka

Policejní ředitelství sídlilo od roku roku 1911 původně v obytném domě na Benešově 8, který patřil Carlu Adolfu Ripkovi von Rechthofen, avšak ten přestal časem kapacitně vyhovovat.

vznik

1924–1926

stavební vývoj

Od roku 1923 byl zahájen projekt přes sousedící dům novostavby. Architekti Jaroslav Grunt a Josef Adolf Šálek zorganizovali složité policejní provozy - ohlašovací úřad, pasové oddělení, cely předběžného zadržení, kasárna mužstva a kanceláře do přehledné dispozice s příčným dvorním traktem a hlavní uliční budovou, která velkým obloukem formuje nádvoří a otevírá uliční prostor před poslední dochovanou městskou bránou zvanou Měnínská.
Puristická fasáda - první u veřejné správní budovy v Brně vůbec - je vytvořená s minimem prostředků: jedna okna ve dvou velikostech, obložený sokl a o několik centimetrů ustoupené poslední podlaží s jednoduchou římsou.
Do oblého vstupu jsou umístěny skleněné dveře s ornamentální kovovou mříží, včleněnou po stranách oblouku v místě jeho napojení na boční přímé fasády. Sokl mezi oběma vstupy přechází v řadu sloupů s mezilehlým prosklením a výrazným mřížováním. Oba vstupy, po jejichž stranách byly původně umístěny reliefní státní znaky od sochaře Josefa Kubíčka, vedou do vstupní haly, řešené jako split level s centrálním schodištěm osvětleným prosklenou stěnou do dvora.
Budova je přístupna veřejnosti jen zčásti.

prameny, literatura

zobrazit

Ostatní literatura

"Brno nacistické. Průvodce městem"

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Referát II A brněnského Gestapa 1939–1943"

Monografie

"Brno Architektura Architecture 1918–1939"

městská část

Brno-střed

významné osoby

Božena Antonínová
jedna z gestapem zadržených osob, při náletu 20. 11. 1944 těžce zraněna, zemřela v nemocnici o den později Jaroslav Grunt
architekt Josef Kubíček
tvůrce reliéfních státních znaků u vstupů do budovy Franz Langer
zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944 František Rašovský
zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944
další významné osoby (3)...

Božena Antonínová
jedna z gestapem zadržených osob, při náletu 20. 11. 1944 těžce zraněna, zemřela v nemocnici o den později Jaroslav Grunt
architekt Josef Kubíček
tvůrce reliéfních státních znaků u vstupů do budovy Franz Langer
zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944 František Rašovský
zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944 Karl Schwabe
v letech 1940–1945 Zemský viceprezident Moravskoslezský Josef Adolf Šálek
architekt Štěpánka Volfová
jedna z gestapem zadržených osob, usmrcená 20. 11. 1944 při náletu na Brno

události

17. 5. 1945
Vznik Ředitelství Národní bezpečnosti v Brně 20. 11. 1944
II. americký nálet na Brno 17. 12. 1940
Přestěhování sídla řídící úřadovny gestapa do budovy uzavřené Právnické fakulty MU
původní sídlo řídící úřadovny gestapa

související odkazy

ukaž na mapě

autor

BL