Jánská 4, 6, 8,10/445-448, Česká spořitelna, a.s.

Česká spořitelna, a.s.

historický název

První moravská spořitelna

ulice

Jánská 4, 6, 8,10/445-448

území

Brno-město

majitelé

Česká spořitelna, a.s.

firmy a instituce

Česká spořitelna, a.s.

zajímavosti

Novostavba byla dokončena již za nacistické okupace, takže židovský architekt Heinrich Blum nesměl být uváděn mezi jejími autory.

poznámka

Stavba upoutá již při vstupu dynamikou šnekového schodiště a sklobetonové kopule, kruhovými okny galerie, oblými náběhy proskleného stropu a dalšími nautickými motivy. Expresivitou je výjimečná rovněž uliční fasáda: travertinem obloženým arkýřem s pásovými okny a mohutným vlajkovým stožárem ve svém středu.
Kancelářské první patro je žulovým obkladem zapojeno do dvojpodlažního obchodního soklu. Na každém z pěti obytných podlaží tří domovních vstupů jsou umístěny dva komfortně vybavené dvoupokojové byty s centrální obytnou halou propojenou prosklenými dveřmi s obývacím pokojem, který má po celé své šíři balkon do dvora.
Pozoruhodnými prvky stavby jsou např.: osvětlení dvorany bez lustrů neonovými trubicemi, aluminiové rámy otvorů v parteru, telefonní kabina zakomponovaná do hlavního vstupu, dřevem obložené stupně schodů aj.
Budova je přístupná pro veřejnost.
Domy 4/445, 6/446, 8/447, 10/448 (z toho památkově chráněné jsou budovy s č.o./č.p. 4/445 a 10/448).

vznik

1936–1939

stavební vývoj

Spořitelna měla na místě dnešní stavby svoje ústředí v historické budově, kterou se rozhodla nahradit větší a reprezentativnější novostavbou. Vypracováním návrhu roku 1937 pověřila trojici architektů, kteří spolu doposud nespolupracovali - Josefa Poláška, Otakara Oplatka a Heinricha Bluma.
Jedna z největších novostaveb v historickém jádru se vyznačuje mimořádnou kvalitou návrhu i provedení. Byla stavěna ve dvou etapách, neboť před uzavřením staré bankovní haly musela již být v provozu nová.
V letech 1937–1938 byl postaven dům č. 8 s menší přepážkovou halou; v letech 1938–1939 byla postavena část s hlavní bankovní dvoranou.
V roce 1938 - v souvislosti s objevem výbojkového osvětlení a použití neonu nejen k reklamním, ale i průmyslovým a užitkovým účelům - byla tato budova, a to patrně u nás poprvé, osvětlena bez lustrů pouze neonovými trubicemi.

prameny, literatura

Monografie

"Brno Architektura Architecture 1918–1939"

Www stránky

"Po stopách funkcionalismu"

městská část

Brno-střed

významné osoby

Heinrich Blum
spoluautor projektu Otakar Oplatek
spoluator projektu Josef Polášek
spoluautor projektu
Václav Štursa
vedoucí ředitel První moravské spořitelny v Brně