Konvent kláštera františkánů
ulice
Františkánská 2-4/501
charakteristika
Po vypálení původního kláštera a kostela sv. Bernardina na předměstí Brna v roce 1643, byl nový klášter postaven v letech 1654–1672 na místě původních čtyř městských parcel. Stavbě konventu předcházelo vybudování nového kostela sv. Máří Magdalény v letech 1651–1654 (před stavbou byl odstraněn původní zdevastovaný kostel, postavený roku 1454 na místě někdejší synagogy).
Klášter měl malou nemocnici, lékárnu a cennou knihovnu a těšil se v letech 1677–1704 štědrosti brněnské šlechty i měšťanů, což umožnilo další výzdobu kostela.
Dne 31. 5. 1786 byl klášter císařem Josefem II. zrušen (budovy poté sloužily vojenským účelům) a kostel se stal kostelem farním. V roce 1912 sídlili při kostele eucharistiáni (Kongregace Nejsvětější svátosti), od roku 1991 o něj pečují petrinové.
území
Brno-město
jiné využití
Část konventu je využívána od roku 1991 jako řeholní dům petrinů.
současný stav
Bývalé budovy konventu jsou dlouhodobě v havarijním stavu.
prameny, literatura
stavby
Kostel sv. Maří Magdaleny
Františkánská
archeologické výzkumy
autor
Vachůt