Kociánka 2/93, Kociánka - Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež

Kociánka - Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež

historický název

vila rodiny Schaffgotschů

ulice

charakteristika

Komplexní oblast Centra Kociánka byla postupně budovaná od empírového zámečku, přes funkcionalistickou stavbu Oskara Pořísky, až po novodobý soubor staveb rozšiřující kapacitu tohoto areálu společně s rozlehlou zahradou, bazénem, tělocvičnou a dalšími objekty. Kociánka je dnes Ústavem sociální péče pro tělesně postiženou mládež nejen v Brně. Má kapacitu 450 svěřenců a je v současné době moderním zařízením pro denní, týdenní i celoroční pobyt dětí a mládeže s tělesným a lehčím mentálním postižením. Má svou mateřskou, základní i střední školu a spolupracuje i s vysokými školami v Brně, takže může poskytovat mladým lidem i ucelené vzdělání.

území

Brno-Královo Pole

mapa

zobrazit na mapě

zajímavosti

První popud k založení tohoto ústavu dala Dr. Alice Masaryková a v roce 1919 byl k tomuto účelu vybrán bývalý zámeček rodiny Schaffgotschů s parkem. Samotný zámeček byl postaven ve stylu empíru v polovině 20. let 19. století Marií Skrbenskou z Hřiště, která koupila bývalý majetek ženského řádu sv. Augustina od brněnského měšťana Kotzia - odtud pravděpodobně odvozen název "Kociánka". V roce 1825 přešel zámeček do vlastnictví rodu Schaffgotschů, kteří jej obývali do roku 1890 a poté ho pronajali Královopolské strojírně. Na počátku první světové války zámek i statek koupila Moravská agrární a průmyslová banka.

poznámka

Dne 8. srpna 1919 přešel objekt s rozsáhlým anglickým parkem do majetku Zemského spolku pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě. Ten v objektu začal pečovat o tělesně postižené děti a statutem z roku 1921 v něm založil i ono dnešní školství. Prvním ředitelem ústavu byl Jan Chlup (1889–1968), pedagog. S ním spolupracovali prof. JUDr. Dobroslav Krejčí (1869–1936), statistik a rektor MU v Brně v letech 1934–1936; prof. PhDr. Otokar Chlup (1875–1965) a prof. MUDr. Bedřich Frejka (1890–1872), ortoped.

stavební vývoj

Postupně přestaly stávající prostory bývalého zámku potřebám Zemského spolku dostačovat. Docházelo k rozšiřování a stavebním úpravám areálu. Zahájena byla stavba nové budovy pro byty učitelů, mistrů a současně nocleháren chovanců a později výstavba dvouposchoďové nemocnice dnešního pavilonu C zdravotnického úseku. V roce 1932 byla postavena funkcionalistická budova dnešního pavilonu B podle projektu architekta Oskara Pořisky z roku 1931. Posledními stavbami vybudovanými před druhou světovou válkou byly pavilony D, E a F, jež sloužily jako škola s krytou tělocvičnou a internátem pro tělesně postižené žáky a dodnes slouží jako základní a mateřská škola Kociánka.

prameny, literatura

Ostatní literatura

"Královo Pole na přelomu tisíciletí"

městská část

Brno-Královo Pole

významné osoby

Bedřich Frejka
spolupráce s prvním ředitelem Kociánky (Janem Chlupem) Jaromír Huml
kurátor ústavu Jan Chlup
první ředitel Otokar Chlup
spolupráce s prvním ředitelem Kociánky Janem Chlupem Dobroslav Krejčí
spolupráce s prvním ředitelem Kociánky (Janem Chlupem)
další významné osoby (1)...

objekty

J. Chlup
busta: Drobného 51/01 A. Kačer
pamětní deska: Kociánka 2-6/01 J. Chlup
pomník: Kociánka 2-6/02 padlí rudoarmějci
pomník: Kociánka 2-6/03 J. Tomeček
busta: Kociánka 2-6/04 Zvonice
zvonice: Kociánka 2-6/05 Matka s dítětem
sochařská realizace: Kociánka 2-6/06 platan javorolistý
památný strom: Kociánka 2-6/07