František Vladimír Hrbáč

* 3.11.1892 Mariánské Hory u Moravské Ostravy – † 26.2.1943 Osvětim

válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

bydliště

Mariánské Hory, okr. Ostrava (domovská obec),
Vřesina, okr. Bílovec (příslušnost)

vzdělání

tři třídy měšťanské školy a učitelský ústav ve Slezské Ostravě

vyznamenání a pocty

Řád Milana Rastislava Štefánika Sokol s meči (1919)

dílo

V roce 1937 se podílel na sborníku „Kolem Zborova. Kytice vzpomínek na Zborov“ spolu s Rudolfem Tlapákem.
V témže roce vydal román „Synové ředitele Strombacha. Svědectví zborovského účastníka“.

zaměstnání

obecná škola v Komárově (od října 1911), od dubna 1912 obecná škola Mokré Lazce,
po návratu z legií obecná škola chlapecká v Mariánských Horách, od 1. 9. 1927 řídící učitel smíšené obecné školy v Proskovicích, v březnu 1933 přeložen do Michálkovic,
řídící učitel, obecná škola chlapecká v Ostravě-Zábřehu

odborné a zájmové organizace

ČSOL Mariánské Hory (člen výboru, v letech 1923–1926 předseda), práce v župním výboru

poznámky

Domovská obec: Mariánské Hory, okr. Ostrava.
V rakousko-uherské armádě desátník 31. zem. pěšího pluku. Zajat: 12. 6. 1916, Kozino. Do čs. legie v Rusku zařazen 28. 7. 1916, 2. střelecký pluk, podporučík. Konec v legiích 11. 7. 1920, poslední útvar: 2. střelecký pluk, poslední hodnost: kapitán. demobilizován.
V databázi www.vuapraha.army. cz je poznámka: „žena Larisa * 6. 3. 1889 Kištyn“.

František Hrbáč v lednu 1917 přestoupil na pravoslaví a přijal druhé jméno Vladimír. Byl přímým účastníkem bitvy u Zborova, účastnil se bojů s bolševiky (Urzumka, Barančevo, Abdulin), bojů na sibiřské magistrále. První manželka, kterou si přivezl z Ruska, mu zemřela na TBC. S ní měl děti Naděždu a Jiřího, později se znovu oženil a s druhou manželkou měl ještě syna Vladimíra.
O způsobu jeho zapojení do odboje za nacistické okupace ani důvodech zatčení nemáme zatím dostatek zpráv. Lze však předpokládat, že již jen značná angažovanost v legionářské organizaci za první republiky, práce učitele, který jistě svou lásku k vlasti ukazoval svým žákům, mohly být důvodem k zatčení. V rodině se traduje, že vymýšlel a často i vyprávěl vtipy na Němce a že byl zatčen na udání.
(Dne 18. 12. 2012 upřesnil pro naši encyklopedii podrobnější údaje k životopisu pan Jiří Matýsek. Děkujeme.)