Rudolf Kundera

* 9.3.1911 Brno-Tuřany – † 9.1.2005 Cassis (Francie)

akademický malíř, portrétista

zajímavé okolnosti

Většinu života prožil v emigraci ve Francii. Zde také navázal celoživotní přátelství s Jiřího Muchou, Rudolfem Firkušným, Vítězslavou Kaprálovou nebo Bohuslavem Martinů. Znám byl jako „Čech z Marseille“, který nezištně pomáhal českým studentům, náhodným kolemjdoucím i emigrantům.

bydliště

Brno, Švehlova 5 - ateliér

čestný občan

města Brna (1996)

vzdělání

vyučil se písmomalířem a pozlacovačem,
1927–1930 ŠUŘ v Brně,
1930–1936 AVU v Praze (ateliér profesora Franze Thieleho),
1936–1937 Královská akademie krásných umění v Římě (stipendium)

jiné pocty

Římská cena (1936), za obraz Světlo pravdy

dílo

Vynikl jako všestranný malíř jasných optimistických barev. Maloval převážně krajiny, přístavy, moravský folklor a zátiší, povětšinou uspořádaných do cyklů "Krajina", "Přístavy a moře", "Lidová kultura", "Cirkus", "Balkony". Byl také vyhledávaný portrétista umělců a oficiálních osobností (Bohuslav Martinů, Rudolf Firkušný, Jan Kubelík, Vítězslava Kaprálová, Pablo Casals nebo Paul Valéry). Za svůj život uspořádal přes padesát samostatných výstav v řadě evropských měst i v USA (Marseille, Aix-en-Provence, Paříž, Štrasburk, Philadelphia a další). V roce 1995 představila jeho celoživotní dílo souborná výstava v Marseille. První samostatnou výstavu doma uspořádal v roce 1937 v Brně, po válce pak v Praze, Ostravě a ve Zlíně. Po sametové revoluci to byla výstava, která se konala v roce 1996 v Moravském zemském muzeu v Brně. U příležitosti této výstavy mu bylo Zastupitelstvem města Brna uděleno čestné občanství za celoživotní malířskou tvorbu a vztah k rodné zemi, kterou reprezentuje svým uměním. Kunderovo rozsáhlé malířské dílo je dnes zastoupeno v soukromých sbírkách, v muzeích a galeriích u nás i ve světě.

odborné a zájmové organizace

od roku 1991 korespondent marseillské Akademie věd

poznámky

Od malička tíhl k výtvarnému projevu. Při studiu na Škole uměleckých řemesel se seznámil s Alfonsem Muchou. Na jeho popud se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Ještě jako student realizoval svou první velkou zakázku, obraz Světlo Pravdy pro Husův sbor v Tuřanech, za který obdržel cenu italské královské akademie (Prix de Rome). Následovalo několik dalších velkých kompozic pro sbory Československé církve husitské. Za svého studijního pobytu v Římě (1936–1937) vytvořil řadu obrazů pro římské kostely, portréty umělců a členů čsl. diplomatické mise. Po návratu domů byl nadále umělecky aktivní. Jeho ateliér na dnešním Moravském náměstí se stal místem schůzek umělců (Rudolf Firkušný, Rafael Kubelík, Bohuslav Martinů). Pod hrozbou válečných událostí využil příležitosti studijní cesty do Pobaltí a Skandinávie a uprchl před postupující nacistickou armádou do jižní Francie. I zde ho však pronásledovala francouzská kolaborantská policie a byl dokonce dvakrát vězněn. Útočiště našel v letech 1942–1944 spolu s dalšími umělci v sídle hraběnky Lili Pastré v Montredonu blízko Marseille. Přičemž se snaží stále pomáhat (ukryl důležité dokumenty o obranných zařízeních v okolí Marseille, určené k přepravě do Anglie. V roce 1944 posloužily při vylodění armádě generála De Gaulla). Po celou dobu války nepřestával malovat. Jeho první zahraniční cesta v roce 1946 vedla zpátky do rodné vlasti. Před únorem 1948 se ale vrací do Francie, kde se natrvalo usadil v městečku Cassis nedaleko Marseille. V roce 1950 se Kundera oženil s Maud Blankenbergovou, s níž měl dvě děti. Druhé manželství uzavřel v roce 1964 s Claude Fanelovou, se kterou měl dva syny.

O Rudolfu Kunderovi byl v roce 1996 natočen dokumentární film pro ČT Brno nazvaný "Rudolf Kundera - český malíř v Provence", který se promítal při příležitosti jeho výstavy obrazů v Brně v roce1996 a poté ještě několik roků, vždy v souvislosti s výročím jeho narození; režie Vlasta Svobodová.