František Kikerle (Kikrle)
* 29.1.1893 Brno-Slatina † 10.5.1944 Drážďany
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé a zaměstnanci škol Země moravskoslezské
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
příčina úmrtí
popraven
bydliště
Brno-Slatina, Budínská 27,
Brno-Židenice, Potácelova 35
vzdělání
obecná škola, vyučen textilákem
jiné pocty
ustaven in memoriam definitivním úředníkem města Brna
zaměstnání
školník ve Slatině,
pomocný zřízenec školy, státní reálné gymnázium v Brně, Křenová 36,
školník na Plotní č. 27 (doloženo v roce 1942)
politická orientace
národně-socialistická strana
odborné a zájmové organizace
Společnost přátel sovětského Ruska
poznámky
Odvod 21. 5. 1914, mobilizován v září 1914. V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat 16. 5. 1915 v Klementově. Prošel různými zajateckými tábory, např. Bachmut, naposled Jenakijevo v Jekatěrinoslavské gubernii. Odtud 22. 6. 1917 přišel jako dobrovolec do sborné stanice čs. legií v Borispolu.
Do čs. legie v Rusku zařazen 22. 6. 1917, 6. střelecký pluk (6. rota), vojín. V roce 1918 zběhl z bojů u Marinovky, 3 týdny vězněn. Na začátku roku 1919 prožil několik týdnů v nemocnici. Dne 28. 7. 1919 vystoupil z římsko-katolické církve a zůstal bez vyznání.
Konec v legiích 20. 8. 1920; poslední útvar: štáb 2. střelecké divize; poslední hodnost: svobodník. Demobilizován 20. 8. 1920 v Brně. Jako člen Společnosti přátel sovětského Ruska zemi navštívil a po návratu referoval o poznatcích.
Po přístavbě místní školy a zřízení měšťanské školy ve Slatině zde v letech 1939 až 1941 působil jako školník. Jako legionář musel zaměstnání opustit. Krátce pracoval jako výpomocná školnická síla na reálném gymnáziu v Brně, Křenová 36. Tehdy organizoval peněžní sbírky pro rodiny zatčených. Po prozrazení byl zatčen, vězněn v Brně a potom v Německu, kde byl popraven.
Zřídkaveselý a kol. uvádějí, že byl zapojen snad v odboji KSČ. Podoba psaní příjmení (Kikrle x Kikerle) kolísá v literatuře a na pamětních deskách, kolísá i rok narození (1892 x 1893), v matrice narození psán dokonce „Kykrle“ (-Menš).
Na rodinném hrobě na hřbitově ve Slatině měl pamětní desku, která koncem 20. století zmizela.
(Dne 29. 1. 2010 upřesnila paní Milada Děcičová, že deska se na hrob nevrátila po opravě hrobu, snad by se mohla nacházet u rodiny paní Libuše Keberlové. Za informaci děkujeme.)
pojmenované ulice
Kikerleho (Slatina)
prameny, literatura
partneři
Marie Kikerlová (rozená Najmušinová, rozloučená Kučerová)
sňatek: 20. 3. 1937, Brno (Městská rada)
sourozenci
ulice
Budínská
bydliště (tehdy Slatina, čp. 52)
Potácelova
bydliště v době sňatku
osoba na objektech
oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03
oběti okupace
pamětní deska: Křenová 36/02
učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01
F. Kikerle
pamětní deska: Přemyslovo náměstí 1/02
oběti první a druhé světové války
pomník: Šlapanická 0/01
oběti 2. světové války
související odkazy
matriční záznam narození Františka Kikerleho
matriční záznam sňatku Františka Kikerleho
autor
Menš