Rudolf Hurt - Profil osobnosti

PhDr. Rudolf Hurt

* 26.11.1902 Šardice (okres Hodonín) – † 11.8.1978 Brno

historik a archivář, středoškolský pedagog

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Jeden z prvních žáků a absolventů pražské archivní školy. Věnoval se intenzivně zpřístupňování archiválií. Podle něj „hlavní úkol archivářů je katalogizace, resp. inventarizace archivních fondů, jelikož ta je předpokladem nejen zdárné úřední činnosti, nýbrž i bádání historických pracovníků“.
Stal se odborníkem v řadě odvětví hospodářských dějin, jmenovitě rybnikářství a vinařství.

bydliště

Šardice čp. 60 (rodný dům),
Vracov čp. 47 (doloženo v roce 1910),
Brno, Čápkova 7

vzdělání

gymnázium v Kyjově (1921 maturita),
1921–1926 FF KU - historie a zeměpis,
1922–1925 Státní archivní škola v Praze,
1926 státní zkouška pro učitelství na středních školách, 1934 PhDr. (historie) na brněnské filozofické fakultě

dílo

zobrazit

- Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě. Díl 1 (1205–1650), Olomouc 1934. Díl 2 (1650–1784), Olomouc 1938.
- Hrad Cimburk u Koryčan, jeho dějiny a stavební vývoj. Přerov 1940.
- Rybnikářství na Vyškovsku. Vyškov 1957.
- Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. Díl 1, Ostrava 1960, Díl 2, Praha 1960.
- Příspěvek k dějinám staré Moravy. Brno 1963.
- Nově zjištěné velkomoravské patrocinium. Brno 1966 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 51, 1966).
- Počátky velehradského kláštera. Brno 1967 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 52, 1967).
- Lomnicko za feudalismu. Lomnice u Tišnova 1967.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Brno 1969.
- Sady u Uherského Hradiště. Brno 1969 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 53/54, 1968/1969).
- Dějiny města Vracova. Brno 1969 (spolu s Jaroslavem Orlem).
- Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Uherské Hradiště 1970 (spolu s Antonínem Verbíkem).
- Kyjovsko. Brno 1970.
- Die Funktion des Augustinerklosters unter den Abten Napp und Mendel. Brno 1971.
- O poloze starého kostela Panny Marie na Starém Brně. Brno 1972.
- Svobodné dvory na Kyjovsku. Mikulov 1972 (zvl. otisk z časopisu Jižní Morava, r. 1972).
- Popis hranic veselského panství z roku 1677. Mikulov 1973.
- Dějiny obce Kašavy. Kašava 1973.
- Veselí nad Moravou. Brno 1973.
- Vlčková. Z minulosti valašské dědiny. Památeční publikace vydaná k 600. výročí založení obce. Vlčková 1973 (spolu s Rudolfem Matoušem).
- Šardice. 700 let obce. Brno 1986 (R. Hurt spoluautorem Otakara Miky, vyšlo po Hurtově smrti).
- Dějiny policejního ředitelství v Brně (Organizační vývoj). Nepublikovaný strojopis.

zaměstnání

1926–1929 výuka na gymnáziích v Brně, Bučovicích (a v letech 1956–1962 v Mikulově)
na jaře (1. března) roku 1929 nastoupil do Moravského zemského archivu v Brně jako odborný archivář,
od 1. 10. 1937 byl ustanoven vrchním archivním komisařem (fakticky ústav řídil, aniž by byl jmenován jeho ředitelem nebo správcem),
po mnichovských událostech (1938) byl z funkce sesazen, ale od roku 1941 opětovně nahradil ve vedení archivu Leopolda Peřichu a roku 1943 byl jmenován zemským radou archivní služby,
po osvobození byl Rudolf Hurt nařčen bývalými zaměstnanci ze spolupráce s nacisty, a přestože byl uznán nevinným, pracoval již jen ve spisovně a k 31. 8. 1948 byl propuštěn; bylo mu znemožněno zaměstnání v příbuzném oboru

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 100, řada 2, hrob č. 200–202

poznámky

Jako pracovník archivu zpracovával archivní listinné sbírky, akta šlechtická, Novou a Bočkovu sbírku, listiny vrchního a zemského soudu, gruntovní knihy, akta různých klášterů, archiválie soudní i politické správy, literární pozůstalosti významných českých osobností atd.
Podnikl výzkumné cesty do rakouských (1930 Heilegenkreuz, 1931 Zwettel, Wien) i našich archivů (1931 Osek a Duchcov, 1934 Roudnice).
V badatelské činnosti se věnoval několika okruhům: hospodářský život moravské krajiny a společnosti, historii jednotlivých míst a oblastí Moravy, kulturně-historické problematice. Jeho práce vynikají vyčerpávající excerpcí pramenů a jejich přesnou interpretací. V paměti badatelů tehdy SOAB utkvěl i svou schopností diskutovat o vědeckém problému s odborníky, ale i ochotou obětavě pomoci mladým badatelům či studentům.

Autorka tohoto medailonku nezapomene, jak jí „pan doktor Hurt“ pomáhal řešit problém překladu označení „Kopftour“ (paruka pro jednoho z uvězněných italských karbonářů), aby vzápětí dodal: „A nezapomeňte se, paní kolegyně (!!! - Menš), podívat ještě do fondu ...“.