šlechtický titul

rytíř

státní příslušnost

Habsburská monarchie, Rakouské císařství

nej...

Brno: postavil první dělnickou kolonii v Brně v tzv. Červené ulici (nyní Mezírka), kterou tvořilo 44 přízemních domků ve dvou řadách

zajímavé okolnosti

Vedle svého podnikání se zajímal o zemědělství a byl nájemcem c.k. poštovní stanice v Pozořicích. Od roku 1787 byl administrátorem a nájemcem židovské daně.

měšťan od

1767

vzdělání

studoval cizí jazyky a podnikl studijní cesty po Evropě, pobýval zejména v Německu, Holandsku, Itálii a Anglii

jiné pocty

povýšen do jednoduchého šlechtického stavu (1767),
povýšen do rytířského stavu za zásluhy o rozvoj obchodu a průmyslové výroby (1773)

zaměstnání

v letech 1761–1763 působil jako volontér v pražské a pak vídeňské směnárně,
po návratu z cest se věnoval obchodu a směnárenství v otcově firmě,
v roce 1766 převzal v zastoupení skupiny zdejších velkoobchodníků státní manufakturu na jemná sukna (přestěhovanou sem z Kladrub nad Labem na předměstí Velká Nová, nyní Lidická ulice) a v roce 1768 druhou brněnskou manufakturu na plyš, zřízenou francouzskými odborníky (pod jeho vedením státní manufaktura na jemná sukna překonala krizi a rozšířila vývoz výrobků zejména na Balkán), manufaktura na výrobu plyše však již roku 1770 zanikla

roku 1781 převzal první manufakturu do osobního vlastnictví,
v 70. letech 18. století zaměstnával asi 1000 dělníků, aby zefektivnil a zmodernizoval výrobu, povolal během 80. let 18. století z Německa do Brna jako své zaměstnance a spolupracovníky J. G. Bräunlicha, H. Hopfa, W. Mundyho, J. H. Offermanna a další,
v roce 1790 pro zhoršující se odbytové možnosti v důsledku války s Tureckem musel omezit výrobu a posléze zcela zastavit,
v letech 1792–1793 byly budovy, zařízení a zásoby jeho manufaktury prodány v dražbě

odborné a zájmové organizace

byl členem Salmovy zednářské lóže U vycházejícího slunce v Brně

poznámky

Na svých obchodních cestách se seznámil s evangelickým kazatelem V. H. Rieckem a pozval jej do Brna, když zřídil pro dělníky ve své továrně evangelickou modlitebnu, v níž se o Vánocích roku 1782 sloužila první bohoslužba.
Roku 1783 zakoupil bývalou stavovskou jízdárnu v Brně (v dnešní Husově ulici) a zřídil v ní první brněnskou evangelickou modlitebnu (pro své zaměstnance).

pojmenované ulice

- Köffillerova (Zábrdovice)

prameny, literatura

osoby

Mathias Abraham Seitter
pracovník

partneři

Marie Anna Köffillerová (Schutzbrethová)
sňatek: 1767

děti

Karl Köffiller

rodiče

Michael Johann Köffiller
Marie Anna Köffillerová

sourozenci

Johann Anton Ignaz Köffiller
Johanna Michaela Dominiana Köffillerová
Anna Vinzencie Marie Köffillerová
Marie Anna Juliana Köffillerová
Marie Johanna Köffiller

další sourozenci (4)...

události

24. 2. 1763
Založení první textilní manufaktury v Brně
postavil první dělnickou kolonii v Brně v tzv. Červené ulici (nyní Mezírka)

autor

Jord