Věra Fridrichová

Věra Fridrichová

* 25.10.1919 Brno – † 23.11.1978 Brno

akademická malířka, výtvarnice, scénografka a pedagožka

národnost

česká

zajímavé okolnosti

poprvé vystavovala již v roce 1939

bydliště

Brno, Wilsonova č. 9,
Praha,
Brno (opět od roku 1939) - ateliér v České ulici 13

vzdělání

1931–1935 reálné gymnázium v Brně-Králově Poli,
dívčí gymnázium na Augustinské ulici (ukončeno v roce 1939),
studium architektury na ČVUT v Praze u prof. Cyrila Boudy,
1939–1942 Veřejná škola uměleckých řemesel v Brně - kresba u prof. Petra Dillingera a scénografie u prof. Zdeňka Rossmanna,
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze - u prof. A. Strnadela

jiné pocty

cena Divadelní žatva za III. místo za výpravu k baletu Filosofská historie (1949),
cena Divadelní žatva - čestné uznání za kostýmní návrhy k baletu Louskáček (1950),
ocenění za výpravu Slovanských tanců (1968) a Prodané nevěsty (1969)

dílo

zobrazit

- kostýmy pro Obrázky z výstavy od Musorgského
- první výstava Studentské umění (1939)
- výstava Tvorba mladých (1939)
- výstava u výtvarného odboru Rampa v Brně (1942)
- společná výstava s rodiči v Domě umění (Kunsthaus) (1943)
- mozaika Děti a svět (1967) - Znojmo
- cyklus Československé lidové tance, linoryty Balady a písně
- výstava Tanec (1969)
- obrazy z cest - Za jižním sluncem (1972), portréty - Janáčkovo kvarteto

zaměstnání

1942–1945 redaktorka v ilustrační části Lidových novin,
od roku 1947 scénografka - spolupráce s Mahenovou činohrou v Brně s divadlem Večerní Brno,
1961–1966 pedagožka na JAMU v Brně - přednes o jevištním výtvarnictví,
1964–1978 na brněnské univerzitě přednášela dějiny evropské scénografie

odborné a zájmové organizace

divadlo, tanec, malba

poznámky

Ve své malbě se také věnovala folklóru a lidovým zvykům. Poznatky získala z častých cest absolvovaných společně s rodiči na Boskovicko, Posázaví, Horňácko, Podluží, Hanou, Valašsko, Chodsko, Slovensko, aj.

Nejvíce se však zaměřila na zpodobnění lidské postavy, v nejrůznějších projevech s důrazem na zachycení pohybu. Tento žánr se v jejím díle udržel po celý život.
Také její časté pobyty v zahraničí ovlivnily její tvorbu svou barevností převážně v portrétní malbě, krajinomalbě a v zátiší.

V 50. a 60. letech 20. století pořádala hojné výstavy, kde se nejvíce snažila zachytit okamžiky činoherních inscenací. Mezinárodního úspěchu dosáhla svým cyklem Brechtových her, který s výstavou tohoto německého dramatika putoval 2 roky po celém světě.
Též se věnovala knižní ilustraci, ex libris a zejména ji zaměstnávala práce redaktorky v ilustrované části Lidových novin a Rovnost, také pravidelně spolupracovala s Hostem do domu.
(Za poskytnuté informace k této osobnosti děkujeme Ing. arch. L. Fridrichovi.)