národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Brno:
- Francouzská
- Helgolandplatz - náměstí Na Helgolandě, též Helgolandu 1

vzdělání

gymnázium v Přerově,
1909 – 3. 5. 1921 FF UK v Praze (hl. rig.: klasická filologie a dějiny starověké, vedl. rig.: filozofie),
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (1927 titul JUDr.)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam

dílo

zaměstnání

politická orientace

Československá sociální demokracie

odborné a zájmové organizace

Společnost pro kulturní a hospodářské styky se SSSR,
Městský osvětový sbor,
ředitel stavebního a bytového družstva Na Vyhlídce v Brně,
Dělnická akademie

poznámky

Velmi vzdělaný člověk, své názory, opřené o rozsáhlé studium politické, historické a národohospodářské literatury, důrazně uměl prosadit.
Po druhé světové válce vzpomínal generál justiční služby JUDr. Bohuslav Ečer na jeho zásadní postoje v roce 1934, kdy se Ryšánkovým přispěním brněnští sociální demokraté postavili na stranu ozbrojeného povstání ve Vídni proti Dolfussovu fašistickému režimu. Podobně v roce 1938 po Mnichovu, který Ryšánek chápal jako předehru světové války, zdůrazňoval, že bude třeba organizovat boj proti nacistům doma i za hranicemi.
Poprvé byl Ryšánek vyslýchán na gestapu již v březnu 1939, ale nebyl zatčen, nejdříve uvězněn jako rukojmí 1. 9. 1939 a vězněn v Brně na Špilberku. Není jasné, zda byl odtud propuštěn (to by se muselo stát v polovině října 1939 jako u některých dalších rukojmí) a později znovu zatčen.
V prosinci 1939 se nacházel opět ve vězení na Špilberku, kde setrval do 11. 6. 1940 (někdy se uvádí, že byl také ještě ve věznici na Cejlu). Nové zatčení proběhlo 9. 1. 1942 za činnost v odbojové skupině brněnských vysokoškolských profesorů, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (blok A, cela číslo 41).
Popraven byl za druhého stanného práva 11. 6. 1942, zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. 6. 1942.

pojmenované ulice

Ryšánkova (Černá Pole)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Bohuslav Ečer
spolupracovník Otakar Charvát
M. Ryšánek byl svědkem při sňatku O. Charváta

partneři

Marie Ryšánková (Rybová)
sňatek: 29. 8. 1925, Brno (městská rada)

děti

Milan Ryšánek

rodiče

Jan Ryšánek
Jenovefa Ryšánková (Zbořilová)

ulice

Francouzská
bydliště v době sňatku Helgolandplatz - náměstí Na Helgolandě, též Helgolandu
bydliště v době popravy (dnes Vaňkovo náměstí)

školy

Státní reálné gymnázium, Brno-Husovice, Elgartova (Vranovská 65)
profesor

osoba na objektech

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 oběti okupace z řad učitelů a žáků školy
pamětní deska: Vranovská 65/01

události

12. 6. 1942
Zápis popravených v Brně 11. 6. 1942
v protokolu uveden pod číslem 2323 a 11. 6. 1942
Popravy ve druhém stanném právu v Brně (čtvrtek 11. června)
jeden z popravených 1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

autor

Menš