JUDr. František Ladislav Chleborad
* 24.11.1839 Habry (okres Havlíčkův Brod) – † 11.8.1911 Petrohrad (Rusko)
právník, politik, novinář, organizátor dělnického hnutí a dělnického družstevnictví
národnost
česká
zajímavé okolnosti
Slovem i písmem ovládal bulharštinu, ruštinu, němčinu a francouzštinu.
Dne 12. 3. 1890 jmenoval venezuelský prezident JUDr. Františka Ladislava Chleborada honorárním konzulem Venezuely v Brně. „Se zřetelem k jeho nepříliš příznivé pověsti“ mu však exequatur (souhlas císaře) bylo odepřeno.
bydliště
Habry čp. 11 (rodný dům),
Praha (doloženo nejméně v letech 1872–1875),
Černý Kostelec (doloženo v roce 1876, dnes Kostelec nad Černými Lesy),
Jičín (doloženo v roce 1878),
Brno, Hutterova 42
Petrohrad (Rusko)
vzdělání
gymnázium v Praze,
studium práv - doktorát
dílo
- Soustava národního hospodářství politického. Praha, J. S. Skrejšovský 1869;
- Die Unabhängigkeitserkläreung. Eine Antwort auf die bulgarische Frage, Brünn, F. L. Chleborad 1888;
- Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. Cyrilla a Methoděje. Praha, F. L. Chleborad 1886
zaměstnání
první ředitel banky Slavie,
70. a 80. léta 19. století - advokátní praxe (např. Kostelec nad Černými Lesy, Jičín, Brno)
odborné a zájmové organizace
členství a čestné členství v obecně prospěšných spolcích v Čechách a na Moravě,
Sokol v Brně,
hrob
polský hřbitov v Petrohradě
pojmenováno
Chleboradova vila (Smetanova 14)
poznámky
Zakladatel čs. dělnického svépomocného spolku Oul v Praze (1. 3. 1868). Chleborad zvolen předsedou - v roce 1869 se musel vzdát předsednictví. V Rusku působil jako poradce ministerstva financí. Odchod do Ruska nebyl nahodilý, pracoval zde již jeho bratr Štěpán, později také bratr Hanuš.
Bratr Arnošt podnikl také cestu do Ruska, předtím pilně studoval ruštinu, sledoval zajímal se o tehdejší ruské školství.
pojmenované ulice
Chleborádova (Dolní Heršpice)
prameny, literatura
partneři
sourozenci
Arnošt Chleborad
Štěpán Chleborad
Hanuš Chleborad
Anna Chleboradová
Luisa Chleboradová
další sourozenci (3)...
ulice
Hutterova
bydliště doložené v roce 1890 (dnes Traubova)
autor
Do, Menš
