Jaroslav Ludvíkovský - Profil osobnosti

Jaroslav Ludvíkovský

Prof. PhDr. Jaroslav Ludvíkovský

* 4.6.1895 Střelské Hoštice u Horažďovic – † 23.10.1984 Brno

klasický filolog, překladatel

rodné jméno

Ludvíkovský

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

bydliště

Bratislava, Čelakovského 2 (do roku 1939),
Brno, Veveří 56 (od roku 1939)

vzdělání

1901–1906 obecná škola v Písku,
1906–1914 gymnázium v Písku,
1914–1918 Karlova univerzita v Praze (studium klasické filologie),
1919 aprobace z latiny a řečtiny pro střední školy, 1920 promoce na Karlově univerzitě v Praze (doktor filozofie), 1926 habilitace na Karlově univerzitě (obor klasická filologie), 1928 jmenován mimořádným profesorem klasické filologie na UK v Bratislavě, 1934 jmenován řádným profesorem klasické filologie na téže univerzitě, 1939 na Masarykově univerzitě

vyznamenání a pocty

Řád práce (1969)

jiné pocty

Univerzita Komenského v Bratislavě, Masarykova univerzita v Brně a Vysoká škola veterinární v Brně mu propůjčily zlaté medaile,
Vlčkova cena od Národního muzea za spis "Dobrovského klasická humanita" (1935)

dílo

zobrazit

Je autorem cca 300 publikací.

SOUPIS DÍLA (VÝBĚR):
- J. A. Komenský: Jednoho jest potřebí. Praha, 1920. 211 s. [Překlad s úvodem a poznámkami.]
- Lukianos ze Samosaty: Proti člověku nevzdělanému, jenž si kupuje mnoho knih. Praha, 1924. 36s.
- Řecký román dobrodružný. Studie o jeho podstatě a vzniku. Praha, 1925. 160 s. (Facultas philosophica Universitatis Caroline Pragensis. Práce vědeckých ústavů XI.).
- M. Tullius Cicero: Řeči proti Katilinovi, I. a IV. Praha, 1927. XVII + 29 s. [Též slovensky.]
- M. Tullius Cicero: Ukázky z jeho spisů rhetorických a filosofických I. Text. Praha, 1927. XIX + 140 s. [S úvodem. Též slovensky.]
- M. Tullius Cicero: Výbor z jeho řečí I. Text. Praha, 1928. XXIV + 162 s. [S předmluvou a úvodem. Též slovensky.]
- Epikuros: Myšlenky o štěstí a mravnosti. Praha, 1929. 76 s. [Překlad s doslovem.]
- Platon: Obrana Sokratova. Praha, 1929. 83 s. [Překlad s doslovem a poznámkami.]
- M. Tullius Cicero: Výbor z jeho řečí I. Text. Praha, 1930. XXIV + 164 s. [Druhé, nezměněné vydání.]
- M. Tullius Cicero: Ukázky z jeho spisů rhetorických a filosofických II. Poznámky. Praha, 1930. 245 s.
- M. Tullius Cicero: Řeči proti Katilinovi. Poznámky. Praha, 1931. 59 s.
- M. Tullius Cicero: Výbor z jeho řečí II. Poznámky (mimo poznámky k řečem proti Katilinovi). Praha, 1931. 143 s. [S předmluvou.]
- M. Tullius Cicero: Ukázky z jeho spisů rhetorických a filosofických I. Text. Praha, 1932. XVI + 101 s. [Druhé, přehlédnuté vydání.]
- Dobrovského klasická humanita. Studie o latinských vlivech na počátky našeho obrození. Bratislava, 1933. (Spisy filosofické fakulty University Komenského v Bratislavě XII.). 156 s.
- M. Tullius Cicero: Výbor z jeho řečí I. Text. Praha, 1935. XXVI + 79 s. [Třetí, upravené vydání.]
- M. Tullius Cicero: O povinnostech. Rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Praha, 1940. 205 s. [Překlad s úvodem a poznámkami.]
- Diogenes Laertios: Život a učení filosofa Epikura. Praha: Rovnost. (Živé odkazy II 9.), 1952. 117 s. [Překlad spolu s překladem jiných epikurovských textů, doslovem a poznámkami.]
- Epikretos: Rukojeť. Rozpravy. Praha, 1957. 405 s. [Přeložil a poznámkami doplnil Rudolf Kuthan, jedenáct statí z logiky (I/5, 6, 7, 8, 17, 20, 26, 27; II/19, 20, 25) přeložil a vysvětlivky k nim napsal J. L. Úvodní studii napsal L. Svoboda. Seznam vlastních jmen k celému svazku sestavila J. Mertlíková.]
- M. Tullius Cicero: O povinnostech. Rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Praha: Svoboda. (Antická knihovna sv. 6), 1970. 195 s. [Překlad s úvodem a poznámkami.]
- Platon: Obrana Sokratova. Praha: Lyra Pragensis. (Lyra 3.), 1970. 93 s. [Překlad s poznámkami. Ilustroval J. Anderle.]
- Epikuros: Myšlenky o štěstí a mravnosti. Přeložil a předmluvu napsal J. L. Publius Syrus: Myšlenky z životní etiky. Přeložil Zdeněk K. Vysoký. Praha: Svoboda. (Antická knihovna, členská prémie.), 1970. s. 8–37.
- Karel IV., císař římský a král český, Legenda o svatém Václavu. Praha: Lyra Pragensis, 1971. 25 s. [Překlad a doslov. Graficky upravil a třemi mědirytinami vyzdobil C. Bouda.]
- Platon: Obrana Sokratova. Praha: Odeon, 1971. 103 s. [Překlad s doslovem a poznámkami. 3. vydání.]
- Epikretos: Rukojeť. Rozpravy. Praha: Svoboda. (Antická knihovna sv. 10.), 1957. 405 s. [Přeložil a poznámkami doplnil Rudolf Kuthan, jedenáct statí z logiky (I/5, 6, 7, 8, 17, 20, 26, 27; II/19, 20, 25) přeložil a vysvětlivky k nim napsal J. L. Úvodní studii napsal L. Svoboda. Seznam vlastních jmen k celému svazku sestavila J. Mertlíková.]
- Legenda Christiani. Vita et passio Sancti Wenceslai et Sanctae Ludmilae ave eius. Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily. Praha: Vyšehrad, 1978. 164 s. [Edice, překlad a poznámky. Recenze: A. Havránek.]

zaměstnání

zobrazit

1920 profesor chlapeckého českého státního reálného gymnázia v Praze,
ve školním roce 1922–1923 profesor na dívčím státním reformním reálném gymnáziu v Bratislavě,
do konce února 1926 profesor na II. českém městském dívčím reálném gymnáziu v Praze II,
ve školním roce 1925–1926 současně profesor na Jiráskově gymnáziu,
1928 profesor na smíchovském městském dívčím reformním reálném gymnáziu,
1928–1938 profesor klasické filologie na UK v Bratislavě 1937–1938 zastával úřad děkana FF UK v Bratislavě,
1939–1940 řádný profesor klasické filologie a latinské literatury na MU v Brně,
1945–1966 profesor na Katedře starověké kultury FF MU v Brně,
1966–1973 vedoucí vědecký pracovník MU v Brně

odborné a zájmové organizace

od roku 1917 působil v Jednotě klasických filologů,
1917–1980 člen redakční rady v Listech filologických,
od roku 1929 člen Učené společnosti Šafaříkovy,
od roku 1937 dopisující člen Královské české společnosti nauk,
od roku 1938 mimořádný člen České akademie věd a umění,
od roku 1956 člen redakční rady při Kabinetu pedagogických věd J. A. Komenského,
od roku 1961 kontrolor latinského textu Slovníku staroslověnského pro Slovanský ústav Československé akademie věd,
od roku 1961 člen komise pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd