Během šedesátých let se profiloval jako perspektivní spisovatel kritické vlny kultury této doby. Úspěch měla jeho satirická hra Král - Vávra (1964), přijatá publikem jako zrcadlo nastavené křivé hubě režimu.
Dramata a texty Uhdeho nalezly cestu do velkých divadel (Děvka z města Théby, Praha ND 1967), do filmu a do rozhlasu. Začala dlouhá řada jeho rozhlasových her (např. Výběrčí v podání Rudolfa Hrušínského). Prokázal také schopnost adaptovat pro jeviště velká díla světové literatury a pro apokryfické filozofické perzifláže historických mýtů (prózy Záhadná věž v B., 1967).

Od roku 1952 přispíval rovněž do periodik: Rovnosti, Hostu do domu, Literárních novin, Plamene, Kultury, Kulturní tvorby. Napsal řadu textů pro brněnské Divadlo X.

V době, kdy byla jeho činnost zakázána, psal pod jmény jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku), publikoval v samizdatu, spolupracoval se zahraničními divadly a rozhlasovými a televizními stanicemi.
Až po listopadu 1989 se prozradilo, že autorem her - muzikálů „Balada pro banditu“ (1975), „Pohádka máje“ (1976), obojí s hudbou Miloše Štědroně, a scénické montáže „Prodaný a prodaná“ (1987) na téma příběhu Karla Sabiny je Milan Uhde. Jeho rozhlasové hry byly v době normalizace vysílány jen v zahraničí (Německo, Rakousko...) a jen v zahraničí mohl publikovat.

Velkým uměleckým úspěchem Milana Uhdeho se stala jeho hra Zázrak v černém domě, kterou v roce 2007 nastudoval v pražském Divadle na zábradlí režisér Juraj Nvota. Uhde byl za tuto hru nominovaný na Cenu Alfréda Radoka.
Nejnovějším tvůrčím činem Milana Uhdeho je jeho původní hra o Leoši Janáčkovi Leoš aneb Tvá nejvěrnější (na které jako hudebník a hudební poradce spolupracoval Miloš Štědroň), jejíž světovou premiéru uvedlo Divadlo Husa na provázku 11. 11. 2011 v režii Vladimíra Morávka.

redaktor literárního časopisu Host do domu (časopis vycházel v letech 1954–1970),
1967–1971 externí výuka na JAMU v Brně,
v roce 1970 po zákazu časopisu Host do domu se stal spisovatelem z povolání, ale v roce 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989,
v roce 1988 se stal signatářem Hnutí za občanskou svobodu,
v roce 1989 založil spolu s jinými disidenty nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem (o rok později jeho funkci převzala manželka),
1990–1992 ministr kultury,
6. 6. 1992 – 6. 6. 1996 za ODS nejprve poslancem České národní rady a po jejím přejmenování v souvislosti s rozdělením státu 1. ledna 1993 poslancem PS; ve stejném období byl od 29. června 1992 zvolen předsedou Poslanecké sněmovny,
1. 6. 1996 – 19. 6. 1998 zvolen do PS od 16. 7. 1996 do 9. 6. 1997 předsedal poslaneckému klubu ODS,
v roce 1998 odchod z aktivní politiky a stal se opět spisovatelem z povolání; v té době se vrátil i k výuce na vysokých školách,
v roce 2008 zvolen členem Rady České televize (od roku 2011 její předseda)

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Václav M. Wittner"

Monografie

"Zrcadlo vzpomínek (písemná podoba rozhlasového seriálu)"

"Rozpomínky. Co na sebe vím"

"Dramatik Milan Uhde získá čestný doktorát JAMU"

Www stránky

"Milan Uhde"

Ostatní literatura

"111 příběhů královopolských osobností"

16. 11. 2019
Festival 30 let svobody
zúčastní se besedy 5. 4. 2017
Výstava Host do domu
redaktor časopisu v letech 1960–1970 29. 6. 2016
Výstava Životní jubilea brněnských spisovatelů
jedna z připomínaných osobností 18. 11. 2015
Křest nové knihy o Divadle Na Provázku
do knihy přispěl svými vzpomínkami 5. 6. 2013
Výstava Normalizaci navzdory / občanský odpor proti komunistické totalitě 16. 12. 2011
Milan Uhde jmenován čestným doktorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně 25. 1. 2011
Slavnostní předání Ceny města Brna za rok 2010
jeden z oceněných 16. 3. 2007
Konference o brněnském filozofovi Josefu Šafaříkovi (1907–1992) a odhalení jeho pamětní desky
účastník konference 4. 9. 1995
Vernisáž výstavy Architekt Bohuslav Fuchs
předseda Poslanecké sněmovny