Ladislav Jandásek

Ladislav Jandásek

* 19.11.1887 Moravany (okres Hodonín) – † 5.9.1942 Osvětim

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Zájem o hudbu i divadlo. U žáků si všímal i zdravotního stavu a sociálních poměrů a snažil se jim pomáhat.

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

bydliště

Moravany čp. 72 (rodný dům),
Brno:
- Nová 42
- Soukopova 4

vzdělání

1898–1906 Klvaňovo gymnázium Kyjov,
FF UK Praha - obor čeština-francouzština (absolvoval v roce 1910)

vyznamenání a pocty

medaile „Za zásluhy Sokola Brno I“ in memoriam (udělena 3. 12. 2013)

jiné pocty

in memoriam jmenován prezidentem republiky vrchním školním radou,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Praze v budově Tyršova domu

dílo

zobrazit

- Dr. Miroslav Tyrš, Brno 1924
- Význam dr. Mir. Tyrše v přípravě našeho osvobození, 1929
- Památce Fr. Pavlíka, oběti bojů za české Brno, Brno 1930
- Život dr. Miroslava Tyrše, Brno 1932
- Příručka k přijímacím zkouškám (s B. Starostou), 1934
- Učebnice českého pravopisu (s Leop. Jandáskem), 1935 a další vydání
- Sokolství Jindřicha Fügnera, Brno 1935
- Přehledné dějiny Sokolstva I, Praha 1936
- Přehled latinské skladby (s M. Ryšánkem), 1936
- Slovník cizích slov (s B. Starostou), 1937

posmrtně vydáno:
- Tyršovo slovanství, Praha 1947
- Stručné dějiny Sokolstva, Praha 1947.

zaměstnání

středoškolský profesor,
zemský školní inspektor při Zemské školní radě v Brně

odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno III),
člen předsednictva Československé obce sokolské,
člen předsednictva vzdělávacího sboru Československé obce sokolské,
náměstek vzdělavatele Československé obce sokolské,
pořadatel spisů dr. Miroslava Tyrše,
redaktor časopisů Tyrš, Vzdělavatel a Sokolské proslovy

poznámky

Školní rok 1910/1911 - učitel v Kostelci u Kyjova (Státní zkoušku složil roku 2. 6. 1911). Poté prezenční vojenská služba, od roku 1912 suplent zemské reálky v Hodoníně.
Za 1. světové války pevnostní dělostřelec v Krakově (od 1. 8. 1914), 1915 balkánská fronta, později Itálie. Říjen 1918 ho zastihl na dovolené, organizoval tzv. Slováckou brigádu, která měla na Slovácku udržet pořádek do převzetí správy republikou.
Od 1. 9. 1920 jmenován profesorem III. státní reálky v Brně (později přeměněna ve II. reálné gymnázium) - zde do 28. 7. 1938, kdy pověřen funkcí zemského školního inspektora pro školy národní. Funkce zbaven po zatčení v září 1940, po propuštění přidělen reformnímu reálnému gymnáziu v Tišnově. Od 1. 6. 1941 dán na trvalý odpočinek.
V odboji zapojen v politické skupině Obrany národa. Vězněn v Brně od 9. do 30. září 1940, znovu od 30. září 1941 v Brně ve věznici Pod kaštany, Veveří 112. Dne 11. 6. 1942 převezen do Osvětimi.
Gála uvádí měsíc úmrtí listopad, správně je září. Podle úmrtního oznámení z Osvětimi zemřel 5. 9. 1942 v 6.55 hodin. V Osvětimi měl vězeňské číslo 39 296, umístěn byl na bloku 19a.

Ve věznici brněnského gestapa „Pod Kaštany“ obdivuhodným způsobem pomáhal spoluvězňům snášet útrapy. Spojily se zde jeho láska k hudbě i vzdělavatelské působení v Sokole: polohlasně, pokud to bylo možné, zpívali známé písně, k různým výročím sestavovali kulturní program, který ilegálně realizovali. Když zemřel spoluvězeň, uspořádali na jeho památku tryznu. Jandásek rekonstruoval na základě vzpomínek sborová díla, psal i nové skladby, upravoval lidové písně. Proslulou se stala i jeho „Ukolébavka“, datovaná 5. 4. 1942, kterou napsal na slova spoluvězně Františka Zatloukala. Skladbu věnoval dětem svých spoluvězňů, které se narodily již po zatčení otců. Byly jimi Zdenička, dcera JUDr. Zdeňka Krejčího z Brna, a Jiříček, syn JUDr. Vlasty Pešky z Hranic.
Díla psal Jandásek na drobné lístky toaletního papíru, část se jich podařilo propašovat mimo věznici, část jich spoluvězni ukryli pod podlahu vězeňského baráku. I když na konci okupace baráky vyhořely, lístky zůstaly v úkrytu zachovány a jeden ze spoluvězňů je pomohl najít. Autor skladeb však okupaci nepřežil.
Dnes jsou práce uchovávány v Muzeu Památníku Terezín jako doklad nesmírné statečnosti a nezlomnosti českého učitele Ladislava Jandáska.