v roce 1916 jako veřejný společník Oskara Franka (dědice Cacovického mlýna) požádal o zápis firmy Oskar Frank a spol. do obchodního rejstříku pro společnosti - předmětem podnikání byl provoz Cacovického mlýna v Maloměřicích čp. 62

jako prokurista Moravské a agrární banky a majitel realit v Brně 1915 uzavřel s Čeňkem Dlaskem (soukromým úředníkem v Brně), Cyrilem Honem (vrchním bankovním úředníkem v Brně) a Eduardem Kalou (majitelem realit v Husovicích, nyní část Brna) společenskou smlouvu za účelem ustanovení firmy Moravský papírový průmysl a spol. s.r.o. se sídlem v Brně Lichtensteinova (nyní Rašínova ulice) č. 10,
společnost měla začít činnost od 1. 1. 1916 a předmětem podnikání byla výroba a prodej papírových sáčků potisknutých i nepotisknutých, zboží papírnického průmyslu a obchod papírem a papírovým zbožím,
kmenový kapitál společnosti byl 40 000 k. a Adolf Ženožička se na něm podílel částkou 10 000 K (růst kmenového kapitálu se zvyšoval a k roku 1925 dosáhl výše 400 000 Kč)

po odstoupení společníků zůstali jedinými společníky Ženožičkovi (Adolf a jeho manželka Gabriela),
firma přestěhovala své sídlo do České ulice č. 28,
po Adolfově úmrtí (1937) podnikala dále jeho vdova Gabriela, která také zdědila celý kmenový kapitál, avšak pozůstalost po zemřelém byla tak předlužena, že podíl ve firmě byl bezcenný - sídlo firmy bylo přestěhováno do Brna-Husovic, Cacovická ulice č. 100

v roce 1940 firmu převzal Jaroslav Macík, ředitel Moravské banky v Brně, který v roce 1943 podstoupil většinový podíl ve firmě Boženě Beranové (manželce zvěrolékaře v Líšni, nyní část Brna), a ta jej postoupila své neteři Zoře Nováčkové,
firma patrně v době okupace nevyvíjela žádnou činnost,
po únoru 1948 byla do firmy zavedena národní správa a ustanoven národní správce nejdříve firma Čs. závody pro papír a celulosi, n.p. Praha, v roce 1949 firma Slezské papírny, n.p. Opava,
majetková podstata byla nejdříve začleněna do Moravskoslezských papíren n.p. Šumperk, v roce 1949 do Předklášterských papíren n.p., Předklášteří u Tišnova

Adolf Ženožička se pokoušel také podnikat v brněnském strojírenství a slévárenství a jako majitel realit v Brně spolu s veřejnými společníky MUDr. Oldřichem Vyškovským (zvěrolékařem! v Přerově) a Cyrilem Honem (bankovním úředníkem v Brně) požádal v roce 1919 Zemský soud v Brně o zápis firmy Brněnská strojírna a slévárna železa, spol. s. r. o. v Brně, dříve Gustav Fuss - předmětem podnikání byla výroba železného zboží všeho druhu, sídlo firmy bylo v Brně, Křenová ulice č. 62 (v roce 1918 zakoupen tovární objekt se zařízením a zásobami patřící dříve G. Fussovi),
společnost vznikla na základě společenské smlouvy z 29. 4. 1918 s kmenovým kapitálem 300 000 Korun, na kterém se každý ze společníků podílel třetinou, firma byla zároveň zapsána německy,
v roce 1920 Adolf Ženožička a Cyril Hon ze společnosti vystoupili a věnovali se firmě Moravský papírový průmysl, spol. s.r.o.