Metoděj Kubáň - Profil osobnosti

Generál duchovní služby Msgre Metoděj Kubáň

* 18.9.1885 Horní Bečva (okres Vsetín) – † 5.3.1942 Dachau

generál duchovní služby; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

bydliště

Brno (červen – prosinec 1919),
Josefov (1929–1934)

vzdělání

1895–1904 české gymnázium v Místku (23. 7. 1904 maturita),
Teologická bohoslovecká fakulta v Olomouci (5. 7. 1908 vysvěcen na kněze)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
Zlatá lípa in memoriam

jiné pocty

pamětní deska v posádkovém kostele v Josefově (odhalena 27. 10. 1946),
pamětní deska v kostele v Horní Bečvě (odhalena 3. 8. 1947),
jeho jméno je uvedeno v památníku v Hrabyni

zaměstnání

duchovní služba civilní, posléze v armádě (generální vikář československé branné moci), papežský prelát a kněz olomoucké diecéze

odborné a zájmové organizace

Svaz československého důstojnictva (člen od 27. 3. 1922)

hrob

pevnostní hřbitov v Josefově (symbolický hrob obětí nacismu ve druhé světové válce)

poznámky

Po vysvěcení na kněze působil od 1. 8. 1908 v Bergstadtu, poté ve Frankštátu u Šumperka (od 1. 11. 1909), od 1. 5. 1909 jmenován polním kurátem v záloze.
Za první světové války mobilizován 2. 8. 1914, služba v záložní nemocnici č. 6 v Olomouci, poté duchovním na ruském, srbském a albánském bojišti. Onemocněl (černé neštovice, tropická malárie), po vyléčení přešel v roce 1917 k záložní nemocnici č. 1 v Těšíně, kde působil jako duchovní správce.
Po vzniku ČSR sloužil v Moravské Ostravě, na konci roku 1918 se vrátil do civilního života, působil jako kaplan v Hranicích na Moravě. Vrátil se do armády, od 1. 6. 1919 vojenský duchovní v posádkové nemocnici v Brně, zde do prosince 1919. Odchod na Slovensko, kde u posádkového velitelství v Žilině působil téměř deset let. Od dubna 1929 v Hradci Králové, kde do poloviny roku 1934 byl duchovním správcem 4. pěší divize se sídlem v Josefově. V únoru 1935 přebral funkci generálního vikáře československé branné moci, dne 23. 8. 1938 jej prezident republiky jmenoval generálem duchovní služby.
Za nacistické okupace se zapojil od března 1939 do odboje v Obraně národa (pomoc rodinám zatčených). On sám byl zatčen pro údajnou urážku německé branné moci dne 29. 8. 1940, vězněn v Budyšíně. Po odpykání trestu nebyl propuštěn, předán gestapu (věznice Pankrác v Praze, Malá pevnost Terezín), poté odeslán do koncentračního tábora Dachau (příjezd 13. 2. 1942, zemřel již 5. března téhož roku).