Věra Strelcová-Wasserbauerová

doc. PhDr. Věra Strelcová-Wasserbauerová

* 11.2.1906 Brno – † 17.7.1981 Brno

operní pěvkyně, překladatelka, pedagožka a hudební vědkyně

rodné jméno

Zachová, rozloučená Střelcová (toto příjmení znovu přijala v roce 1950)

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Podle zápisu matrikáře z 5. 10. 1950 v matrice oddaných „zde zapsaná nevěsta přijala podle § 5 zákona č. 55/1950 Sb. místo dosavadního příjmení Wasserbauerová své dřívější příjmení Strelcová. Její příjmení je nyní Strelcová a nikoliv Wasserbauerová.“

bydliště

Brno:
- Tivoli 1
- Kotlářská 47

vzdělání

Státní dívčí reformní reálné gymnázium v Bratislavě (1925 maturita),
Filozofická fakulta University Jana Amose Komenského v Bratislavě - obor hudební věda (1929 promoce),
Hudebně dramatická akademie v Bratislavě - obor operní a koncertní zpěv (absolvovala v roce 1929),
soukromé studium zpěvu v Bratislavě (prof. J Egem) a ve Vídni (prof. H. Geyrová),
konzervatoř v Brně (zdokonalení pěvecké techniky u Máši (Marie) Fleischerové),
FF MU - obor hudební věda (1950 titul PhDr.)

jiné pocty

Čestné uznání za významný podíl na budování naší socialistické vlasti a na rozvoji města Brna (1965),
vyznamenání Za vynikající práci (1966)

dílo

zobrazit

SLOVENSKÉ NÁRODNÍ DIVADLO:
- Micaela (G. Bizet: Carmen)
- Zerbinetta (R. Strauss: Ariadna na Naxu, 1931)
a další.

ZEMSKÉ DIVADLO V BRNĚ:
- Mařenka (B. Smetana: Prodaná nevěsta)
- Esmeralda (B. Smetana: Prodaná nevěsta)
- Blaženka (B. Smetana: Tajemství)
- Ludiše (B. Smetana: Braniboři v Čechách)
- Jitka (B. Smetana: Dalibor)
- Katuška (B. Smetana: Čertova stěna)
- Anežka (O. Ostrčil: Poupě, 1937)
- Bystrouška (L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, 1939)
- Pamina (W. A. Mozart: Kouzelná flétna,1939)
- Terinka (A. Dvořák: Jakobín, 1941)
- Jenůfka (L. Janáček: Její pastorkyňa)
- Kristýnka (L. Janáček: Věc Makropulos)
- Aljeja (L. Janáček: Z mrtvého domu)
a další.

PŘEKLADY:
- písně M. P. Musorgského, Stravinského, Szymanovského aj.
- Čertovo manželství (O. Respighi, 1939)
- Soročinský jarmark (M. P. Musorgskij, 1940)
- Služka paní (G. B. Pergolesi, 1940)
- Trojané (H. Berlioz, 1940)
- Ernani (G. Verdi)
- Tristan a Isolda (R. Wagner).

zaměstnání

zobrazit

Hudebně dramatická akademie v Bratislavě (výuka operního zpěvu v letech 1929–1933),
Slovenské národní divadlo (pohostinské vystupování),
Zemské divadlo v Brně (1933–1947 sólistka),
České lidové divadlo v Brně (1943–1944 sólistka),
opera v Ostravě (1944–1946 sólistka),
konzervatoř v Brně (1945–1951 výuka sólového zpěvu),
JAMU v Brně (od roku 1950, docentka teorie opery a od roku 1952 i zpěvu, v letech 1962–1964 vedoucí katedry zpěvu a operní režie),
Operní studio JAMU (v letech 1958–1968 dramaturgyně)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 13

poznámky

Věnovala se i koncertnímu zpěvu. Sólový part zpívala např. v brněnské premiéře Vycpálkova Českého requiem v květnu 1943.
Během druhé světové války byla totálně pracovně nasazena v muniční továrně v Tišnově.
Věnovala se také překladu (zejména operních libret) z italštiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny.
při slavnostním otevření Zemského divadla v Brně po osvobození 25. 5. 1945 zpívala Mařenku z Prodané nevěsty. Pěveckou kariéru ukončila v roce 1947.