Ferdinand Anton Pfefferkorn - Profil osobnosti

JUDr. Ferdinand Anton Pfefferkorn

* 7.3.1820 Brno – † 9.5.1893 Brno

správní úředník v letech 1841–1885, místodržitelský rada

šlechtický titul

rytíř (1879)

šlechtický predikát

von

národnost

německá

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Odborník na organizaci bezpečnostního aparátu města Brna.
Společně s brněnským místostarostou Johannem A. Herlthem se jako vládní úředník podílel na koncipování zvláštního statutu města Brna (1850).

bydliště

Brno:
- Žerotínovo náměstí 8
- Lužánecká 10

čestný občan

mnoha obcí okresu Loučná nad Desnou za snahu o zlepšení zdejšího školství a péči o invalidy

vzdělání

filosofie (Brno),
právnická fakulta (Olomouc)

vyznamenání a pocty

rytíř Řádu železné koruny 3. třídy,
Válečná medaile 1866

zaměstnání

zobrazit

1841–1842 Brno (magistrát města, civilní a komunální praxe),
1842–1848 Brno (moravskoslezské gubernium a krajské úřady),
1848–1849 civilní komisař císařské armády knížete Windischgrätze (účastnil se obléhání Vídně a tažení do Uher),
1850–1851 Brno (krajská vláda, vedení referátu pro obecní a četnickou organizaci),
1851–1853 Brno (místodržitelství, prezidiální kancelář),
1853–1854 Košice (uherské místodržitelské oddělení, vedl referát organizace správy),
1854–1856 Košice (uherský komitátní úřad) a Marmaros-Sihot (Rumunsko, uherský komitátní úřad, pověřen vedením),
1856–1861 Košice (uherské místodržitelské oddělení, vedl referát kultu a vyučování, dále agendu silničních a vodních staveb, hornictví a zemědělství, člen státní zkušební komise, od roku 1860 pověřen vedením košické místodržitelské expozitury),
od roku 1861 se připravoval na vstup do služby při státním zastupitelstvu, ale byl ponechán u politické správy,
1862–1868 Loučná nad Desnou,
1868–1885 Moravská Třebová

odborné a zájmové organizace

člen a předseda mužského pěveckého spolku (Männergesang-Verein) v Moravské Třebové,
člen historicko-statistické sekce Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy,
po svém penzionování a návratu do Brna se stal členem obecního výboru (v letech 1886–1889)

prameny, literatura

zobrazit

článek v odborném periodiku

"Heraldika nobilitovaných úředníků moravské státní správy 1850-1918. Příspěvek k heraldice a jejím pravidlům v období závěru podunajské monarchie."

Monografie

"Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914"

Ostatní literatura

"Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918"

osoby

Johann Alexander Herlth
společně se podíleli na koncipování zvláštního statutu města Brna (1850)

autor

Jord

následující »» «« předchozí

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.