od roku 1856 (po smrti manžela Valentina Blasia) s pomocí továrního ředitele vedla velkou přádelnu vlny pod firmou V. Reibhorns Witwe,
již v roce 1855 požádala místodržitelství o zaprotokolování své firmy,
podle vyjádření obecní rady města Brna z roku 1855 vlastnila jako dědictví po manželovi budovu v Zábrdovicích čp. 27 (nyní Zábrdovická ulice č. 2) a strojní zařízení v hodnotě 72 000 zlatých, dále měla finanční fond 30 000 zlatých,
firmu vedla do roku 1867, kdy vedení převzal nejstarší syn Johann Nepomuk Wenzl Reibhorn

vlnu předla nejen pro všechny brněnské soukenické dílny, ale také pro velké továrny v okolí města