František Poimon - Profil osobnosti: Profil osobnosti:

Encyklopedie
dějin Brna

Rozšířené hledání...

Upřesnit vyhledávání

P. František Poimon

* 29.1.1817 Polná – † 1.6.1902 Polná

římskokatolický kněz, spisovatel, redaktor, autor kancionálu

pseudonym

Pojmoun František, Poimon František Petr

čestný občan

Polná, jmenován v roce 1852, kdy byl ještě kaplanem u sv. Tomáše v Brně

vzdělání

německé gymnázium v Jihlavě,
studium filozofie a bohosloví v Brně,
v roce 1841 vysvěcen na kněze

dílo

zobrazit

- dlouholetý redaktor Hlasu jednoty katolické v Brně

vydával četné spisy náboženské, např.:
- O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843)
- Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857)
- Úplný koncionál katolický (1856)
- Kytka zábavného a poučného čtení (1861)
- Polná: popis dějepisný, místopisný a statistický (1897)
- Bláznovství na pouti ve světě
- Wzděláwající Powídky mládeži a jejím přátelům
- Žena jak má býti: zrcadlo pro křesťanské pohlaví ženské
- Kalendář pro čas a wěčnost
- příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně, povídky
- překládal náboženské spisy
- do současného Kancionálu byly převzaty dvě písně s jeho textem, a to vánoční píseň Místo Betléma a mariánská píseň k májové pobožnosti Jakou to vůní dýchá zem

- národnostně byl ryzím Čechem, zastáncem slovanské vzá­jemnosti, studoval také slovanské jazyky, zvláště srbštinu a polštinu, polenské škole věnoval část své knihovny a další cenné knižní dary pro školu získával od předních moravských buditelů, celý život pilně shromažďoval poznatky k historii Polné

zaměstnání

zobrazit

kaplan ve Žďáře,
počátkem 50. let 19. století kaplan v Brně u sv. Tomáše,
1859–1863 duchovní správce v Hlubokých Mašůvkách (zde se zasloužil se o zřízení hřbitova a Kalvárie s dřevěnými kapličkami křížové cesty),
ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově,
farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě,
konsistorní rada v Brně,
od roku 1882 farář a čestný děkan v Deštném,
do výslužby odešel pro ztrátu zraku a na stáří v roce 1888 přesíd­lil do Polné, kde si koupil starý dům s renesančním štítem na Sezimově ná­městí

odborné a zájmové organizace

člen družiny Františka Sušila, sběratele národních moravských písní,
působil ve výboru Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, které pomáhal B. M. Kuldovi a J. E. Bílému v roce 1850 založit,
členem Ústřední Jednoty katolické,
od roku 1895 byl aktivním členem nově vzniklého Spolku městského muzea v Polné

hrob

hřbitov sv. Barbory v Polné

poznámky

Po otevření muzea v Polné 1. ledna 1900 věnoval do sbírek muzea většinu ze svých knih, sbírku starořímských mincí a několik obrazů.
V roce 1894 nechal F. Pojmon opravit dvě poškozené sochy sv. Petra a Pavla, stojící do té doby v síni děkanství, a po opravě umístit na dva pilíře u schodů děkanského chrámu. Při stavbě nové chrámové věže v roce 1895 zakoupil za 2751 zlatých u firmy Ludvíka Heinze v Praze hodinový stroj pro věžní hodiny a v témže roce dal na své náklady obnovit křížovou cestu na vrchu Kalvárie a postavit sem kapli s Božím hrobem a tři kamenné kříže. Městskému sirotčinci věnoval 6000 zlatých a finančně podpořil úpravu Sezimova náměstí.
Dům čp. 9 přenechal před svým úmrtím své hospodyni Marii Stuartové a ta celý objekt odkázala ve své závěti z 2. února 1903 městu, aby sloužil chudým (v roce 1922 sem byla z Měšťanské besedy U Slovana přemístěna Husova knihovna).

prameny, literatura

osoby

Jan Evangelista Bílý
spoluzakladatel Dědictví sv. Cyrila a Metoděje Beneš Metoděj Kulda
spoluzakladatel Dědictví sv. Cyrila a Metoděje

stavby

Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Moravské náměstí
místo jeho působení v duchovní správě v padesátých letech 19. století

události

23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
zakládající člen

autor

Ma