Karel Václav Klíč

Karel Václav Klíč

* 30.5.1841 Hostinné (Labský mlýn) – † 16.11.1926 Vídeň (Rakousko)

akademický malíř, kreslíř a karikaturista, grafik, vynálezce hlubotisku a heliogravury (1878), nakladatel

pseudonym

Č. Meixner, Šperhák

národnost

česká

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Byl přítelem Karla Němce, syna Boženy Němcové. Spisovatelka mu stála modelem pro obraz kněžny Libuše.

bydliště

Praha,
Brno (1864–1868):
- Grillowitzgasse - Křídlovická, též Křídlovská 13 (?)
- Salzamtgasse (Solnoúřední) 2/4,
Vídeň (od roku 1869, s přestávkami až do smrti),
Lancaster (1891–1897)

vzdělání

nižší reálka v Praze,
od roku 1857 Akademie výtvarných umění v Praze
(akademii musel na čas opustit protože nakreslil kritickou protivládní karikaturu a byl vyšetřován policií, akademii pak dokončil s výborným prospěchem)

dílo

V roce 1876 poprvé použil pigmentového papíru pro tisk z výšky, v roce 1878 vynalezl techniku heliogravury (klíčotypie) a v roce 1890 vynalezl novou tiskovou techniku hlubotisk.
Při práci se štočky pro tisk z výšky objevil možnost heliogravury, jejímž prostřednictvím jako první vydal faksimile (Mařákovy kresby uhlem).
V roce 1902 si jako spolumajitel Rembrand Itaglio patentoval vynález linolea se vzorem procházejícím celou hmotou.

Portréty B. Němcové, A. Náprstkové, J. Fügnera (1861), litografie F. Riegra, F. Palackého, K. Havlíčka Borovského a dalších osobností; ilustrace pro časopisy (Veselé listy 1. 11. 1866–25. 2. 1868, Borszem Janko, Der Floch, Die Humoristische Blätter).

zaměstnání

zobrazit

1860–1862 závod Mittag a Wildner v Praze - litograf (maloval a tiskl zde portréty národních buditelů),
v roce 1863 společně s J. Mourkem založil litografický závod v Praze,
1862–1866 spolu s otcem vedl v Brně fotografický závod Rafael, poté rozšířili své filiálky do Prostějova, Kroměříže, Vyškova a Rosic (po jeho odchodu převzali ateliér bratři Otakar a později Jaroslav, kteří koupili dům na nynější Lidické č. 4),
ilustrátor v Pešti (1867) a ve Vídni (1869–1889),
od roku 1889 v Anglii - zde zdokonalil techniku fotomechanického tisku z hloubky,
od roku 1891 byl společníkem fy Rembrandt Intaglio Printing Company, zahajující jako první hlubotiskovou reprodukci

poznámky

Brzy po přestěhování do Brna se on i jeho otec seznámili s brněnskými vlastenci a firma Rafael se stala střediskem vlasteneckých setkání, které se konaly v malém salónku za ateliérem.
S jeho jménem jsou spojeny kořeny (proto)komiksu v Brně.