národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

sestřelen německými dálkovými stíhači

vzdělání

1924–1931 - II. česká státní reálka na Křenové ulici v Brně,
1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích

vyznamenání a pocty

československá:
- 4x Čs. válečný kříž 1939
- medaile Za chrabrost před nepřítelem
- medaile Za zásluhy I. stupně
- Zlatá hvězda čs. řádu Za svobodu (1949)

britská:
- Distinguished Flying Cross (DFC) - 24. 9. 1942, War Medal

jiné pocty

- Jindřich Breitcetl povýšen na majora letectva in memoriam (26. 10. 1946)
- podplukovník letectva in memoriam (1947)
- plukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991
- generálmajor in memoriam (1992)

zaměstnání

hrob

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, skup. 1, hrob č. 95 (kenotaf)

pojmenováno

od března 1991 nese jeho jméno ulice na sídlišti Černý most II v Praze 9

poznámky

V letech 1931–1932 základní vojenská služba, škola pro důstojníky v záloze (Olomouc a Uherské Hradiště); 1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích; 1934–1935 poručík pěchoty, získal odbornost leteckého pozorovatele; 31. 7. 1935 stal se důstojníkem letectva z povolání, služba u Leteckého pluku 3 "Generála M. R. Štefánika" (10. pozorovací letka v Nitře); od ledna 1938 pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech; 1. 4. 1938 povýšen na nadporučíka letectva; 1. 9. 1938 jmenován pilotem - letcem a stal se pobočníkem velitele 4. peruti Leteckého pluku č. 3.
Dne 4. 7. 1939 odešel z Líšně na Slovensko, 6. července přešel v Tatrách hranice s Polskem; 20. 7. 1939 v Krakově přijat do vznikající čs. zahraniční armády; 29. 7. 1939 odjezd lodí Chrobry z Gdyně do Francie, 1. srpna přistání v Boulogne sur Mere; počátek srpna 1939 odjezd do Paříže a posléze do Saint Cyr; 6. 9. 1939 přesun na leteckou bázi v Chartres; 29. 10. 1939 odjezd na základnu v Tours (bombardovací výcvik), na základně v Cazaux absolvoval ostré střelby; 29. 1. 1940 opět přesun do Chartres; duben 1940 přesun na základnu Chateauroux, kde od konce měsíce prodělával pilotní výcvik; 11. 6. 1940 přesun na základnu v Tarbes; 18. 6. 1940 odjezd do Bordeaux; 20. 6. 1940 odjezd lodí Arry Schaeffer do Velké Británie, 23.června přistáli ve Falmouthu - odtud postupně přes Liverpool, Warrington a Bridgnorth s dalšími letci do Innsworth Lane; 17. 7. 1940 odjezd do Cosfordu; 29. 7. 1940 přesun do Honingtonu, kde přijat do RAF a získal nejnižší britskou důstojnickou hodnost Pilot Officer (poručík), od 2. srpna se stal pilotem nově vznikající 311. čs. bombardovací peruti; 8. 10. 1940 podnikl první operační let (Brémy), do 1. 9. 1941 (nálet na Kolín n. Rýnem) podnikl Flight Lieutenant (nadporučík) Breitcetl 42 bojových letů s letouny Wellington a byl poslán na odpočinek; 16. 12. 1941 jmenován velitelem výcvikové sekce 1429. čs. operační výcvikové letky (No 1429 COTF); 24. 4. 1942 Squadron Leader (major) J. Breitcetl jmenován velitelem celé No 1429 COTF; 1. 2. 1943 jmenován v hodnosti Wing Commander (podplukovník) velitelem 311. čs. bombardovací peruti - ta se od května přezbrojovala na letouny typu Liberator; 21. 8. 1943 W/C dr. J. Breitcetl jako 1. pilot s posádkou Liberatoru GR.Mk V BZ780(O), kterou tvořili mimo něj 2. pilot F/Lt František Fencl, navigátor F/O Eduard Pavelka, radiotelegrafisté P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl a střelci F/Sgt Jozef Halada a W/O Vilém Jakš, odletěl na protiponorkovou patrolu v Biskajském zálivu, zde byl jejich stroj sestřelen německými dálkovými stíhači (těla členů osádky nebyla nikdy nalezena).
Rodiče Jindřicha Breitcetla (Jan *4. 7. 1886) a (Karolína *27. 11. 1881) byli v rámci akce "E" (Emigranten) 17. 9. 1942 zatčeni a až do 14. 4. 1945 drženi v internačním táboře Svatobořice u Kyjova.

(Na kenotaf na hřbitově v Brně-Líšni nás upozornil dne 29. 9. 2010 pan Jan Pašek, který pro naši encyklopedii poskytl i fotografii. Děkujeme.)

pojmenované ulice

Breitcetlova (Líšeň)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Vilém Jakš
členové jedné posádky Emilián Mrázek
členové jedné posádky Vladimír Nedvěd
V. Nedvěd po tragické smrti J. Breitcetla zařazen na jeho funkci Josef Stránský
společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje Jan Štefek
společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje

rodiče

Jan Breitcetl
Karolína Breitcetlová (Černá)

osoba na objektech

oběti okupace
pamětní deska: Holzova 1/02 oběti druhé světové války
pomník: Šimáčkova 190/01

stavby

Líšeňský hřbitov
Šimáčkova
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; letec, velitel 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii; oběti války; kenotaf

autor

JMik