národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

„Bojoval jsem za ideu a tato idea se jmenuje mír. A za ni i umřu. Jednal jsem tak, jak jsem jednat musel. Kdybych přišel znovu do podobných okolností, jednal bych zase tak.“ Tato slova pronesl jeden z vůdců vzpoury námořníků, František Rasch, před válečným soudem v Kotoru v roce 1918 (byl popraven 11. 2. 1918). Raschovy zásady se staly i životním krédem Františka Garguláka, který je naplnil v době nacistické okupace.

příčina úmrtí

zahynul

bydliště

Husovice, čp. 14 (rodný dům),
Brno-Husovice, Svatopluka Čecha 10,
Brno-Černovice, Ferrerova 8

vzdělání

Vyšší státní průmyslová škola v Brně (odd. strojnické)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939–1945 in memoriam (1946),
Pamětní odznak II. odboje in memoriam (návrh z roku 1950)

jiné pocty

dne 8. 5. 2010 byla odhalena pamětní deska na domě „U Medvídků“ (Perštýn 7) v Praze, který býval místem pravidelných setkání mužů z Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu, tedy nejen pražského ústředí Obce námořníků, ale i členů všech jejích odboček, rovněž brněnské - den státního svátku naší republiky (Den vítězství) byl vybrán proto, že mnozí z bývalých námořníků, účastníků národního odboje na Jadranu, byli i za 2. světové války zapojeni v odboji

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Sokol Husovice,
předseda brněnské odbočky Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu (od roku 1931)

poznámky

František Gargulák byl po ukončení studia na Vyšší státní průmyslové škole v Brně, oddělení strojnické, a po roční praxi povolán v roce 1910 k vojenské službě u rakouského válečného námořnictva jako jednoroční dobrovolník (EF). Absolvoval námořní strojní školu v Pule a vrátil se do civilu.
K válečnému námořnictvu byl znovu povolán byl v době první balkánské války (1912/1913) a zařazen na pancéřovém křižníku S. M. S. Kaiser Karl VI. do strojní služby. Na tomto křižníku sloužil potom za první světové války až do dnů vzpoury v boce Kotorské (1.–3. únor 1918), jejímž byl aktivním účastníkem. Ještě před vzpourou byl nařčen z velezrady a vyšetřován „vlajkovým soudem lodním“ po osm měsíců pro distribuci pohlednic Matice školské a spolku Komenský. To bylo hodnoceno jako podpora národních snah, např. českých škol ve Vídni, což bylo u rakouského námořnictva přísně zakázáno.
Za dnů vzpoury v boce Kotorské byl František Gargulák spolu s Josefem Dědem zvolen mluvčím za námořníky na křižníku Kaiser Karl VI., který měl v posádce 548 mužů. Gargulák byl také v osmičlenné delegaci námořníků vybraných k vyjednávání se zajištěným admirálem Alexandrem Hansou. Po potlačení vzpoury byl Gargulák s ostatními zatčenými námořníky vězněn (pevnost San Marko, kasárny v Kordiči, pevnost Kavač a věznice San Giovanni v Kotoru). Byl osvobozen až 17. října 1918 amnestií rakouského císaře Karla I.
Po první světové válce pracoval jako strojní inženýr v První brněnské strojírně a později jako ředitel Živnostenské pokračovací školy kovodělné v Brně, Kromě aktivní činnosti v sokolské organizaci byl po osm roků předsedou brněnské odbočky Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu.
Osobnost Františka Garguláka je zachycena také v knihách: Jindřich Veselý „Povstání v Boce Kotorské“ (Praha, Naše vojsko 1958), Jindřich Marek „Piráti svobody. Čeští námořníci v letech 1918–1921" (Cheb, Svět křídel 2002, ISBN 80-85280-85-x), Jiří Novák „Bitva o Jadran. C. a k. válečné námořnictvo za 1. světové války (Brno, Books 1998, 1. vydání, ISBN 80-7242-041-0; Brno, Jota 2002, 2. vydání, ISBN 80-7217-191-7).

Ing. František Gargulák byl za nacistické okupace zatčen pro účast v odboji dne 9. 10. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany a v Osvětimi, kde zahynul.
Poznámka: S.M.S. (Jeho Veličenstva Loď) - zlatý nápis na černé stuze námořnické čepice; těmito písmeny doplňovány názvy jednotlivých plavidel rakousko-uherského loďstva.
(Za doplnění informací o činnosti Ing. Garguláka v období první světové války děkujeme dr. Jarmile Urbanové a paní Haně Kovaříkové, rozené Gargulákové.)

pojmenované ulice

Gargulákova (Husovice)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Rudolf Balák
přítel Antonín Balcar
přítel Alois Brejcha
přítel František Burget
přítel František Burian
přítel
další osoby (5)...

partneři

Marie Garguláková (Jurná)
sňatek: 22. 10. 1916, Brno-Husovice (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně), ženich byl „t. č. ve vojenské službě na lodi Jeho Veličenstva „Císař Karel VI.“

děti

Jaromír Gargulák
Luděk Gargulák
Libuše Garguláková

rodiče

František Gargulák
Alžběta Garguláková (Bradáčková)

sourozenci

Josef Gargulák
Marie Kučerová (Garguláková)
Alžběta Garguláková
Josef Gargulák
Bohumila Garguláková

další sourozenci (6)...

ulice

Svatopluka Čecha
bydliště v době sňatku (dnes Nováčkova) Ferrerova
bydliště s rodinou od 20. let, kdy si zde postavil rodinný dům (zde žil až do zatčení)

osoba na objektech

uctění památky obětí okupace - Fr. Gargulák
Kámen zmizelého: Ferrerova 8/01 odbojáři z Brna-Černovic
pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/05

autor

Menš