Alois Konečný
* 23.2.1858 Dolní Otaslavice (okres Prostějov) – † 19.9.1923 Brno
učitel, politik
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
zajímavé okolnosti
10. 4. 1919 prosadil "zákon zrušení celibátu učitelek"
příčina úmrtí
zánět plic
bydliště
Dolní Otaslavice čp. 68 (rodný dům),
Brno:
- Tivoli
- Gerstbauerova 12
vzdělání
obecná škola,
reálka (tzv. Hauptschule) v Olomouci (po dvou letech musel školu opustit z důvodu nedostatku financí),
poté přešel na německý učitelský ústav v Olomouci,
třetí ročník dostudoval na českém učitelském ústavu v Příboru, čtvrtý ročník dostudoval v Brně kde v roce 1877 složil maturitu,
1904 univerzitní kurz v Náchodě (seznámil se zde s Tomášem Masarykem, který zde přednášel)
jiné pocty
pamětní deska umístěna v roce 1924 na budovu školy v rodných Otaslavicích (v době německé okupace odstraněna),
pamětní deska umístěna v roce 1924 na budovu školy v Českém Bohdíkově, kde působil
dílo
V prvním čísle Socialistické budoucnosti ze dne 13. 11. 1919 uveřejnil článek "Dva úkoly českého Brna" a to 1) rozšíření sítě mateřských školek a zřízení dostatečného množství českých obecných a měšťanských škol a 2) sociální spravedlnost pro každého.
zaměstnání
od roku 1887 škola v Českém Bohdíkově - řídící učitel,
pro své veřejné a politické aktivity byl roku 1898 suspendován, poté navrácen do funkce a přeložen do Rybího na Novojičínsku,
v roce 1910 nastoupil roční dovolenou,
v roce 1911 byl vyzván ke kandidatuře do říšské rady za Brno
politická orientace
národně socialistická strana
odborné a zájmové organizace
Jednota Šumpersko-zábřežská (předseda),
Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě (člen výboru),
se synem Bohuslavem založil Sokol v Bohdíkově,
podnítil založení Sokola v Rybím, založil zde knihovnu a odbor Národní jednoty
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 64, hrob č. 38 (náhrobek od sochaře J. Pelikána s mramorovým reliéfem A. Konečného je dnes spolu s jeho pozůstalostí uložen ve Vlastivědném muzeu v Šumperku)
poznámky
Do Brna se přestěhoval i s rodinou 1. 9. 1911. Domovské právo (18. 9. 1922). Protože jako učitel se dostával do konfliktů s klerikalismem, věnoval se politické dráze. V roce 1913 byl zvolen poslancem Zemského sněmu. V roce 1918 zasedal v revolučním Národním shromáždění, v roce 1920 byl zvolen do senátu.
I svými politickými protivníky byl vnímán jako slušný politik.
Na vlastní přání zpopelněn, protože Brno nemělo ještě krematorium, byly jeho tělesné ostatky převezeny 22. 9. 1923 ke zpopelnění do Prahy (25. 9. 1923 kremace).
pojmenované ulice
Konečného náměstí (Veveří)
prameny, literatura
osoby
Tomáš Garrigue Masaryk
přítel
partneři
Ludmila Konečná (Wiedermannová)
sňatek: 24. 4. 1883, Náklo u Litovle
ulice
Tivoli
bydliště od roku 1911
Gerstbauerova
bydliště a místo úmrtí (dnes Ludmily Konečné)
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
učitel, politik; místo posledního odpočinku
události
22. 9. 1923
Pohřeb Aloise Konečného
8. 11. 1918
Ustavení a zahájení činnosti Poradního sboru jako pomocného orgánu správy města Brna
náměstek, vyslán za české obyvatelstvo
6. 11. 1918
Převzetí správy města Brna z německých do českých rukou
politik
30. 5. 1914
IV. rakouský protialkoholní sjezd v Brně
účastník sjezdu
20. 6. 1911
Druhé kolo voleb do poslanecké sněmovny
vítěz 2. kola voleb
autor
Fl, Menš, LucKub
