Jarmil (Jaromír) Krecar

* 9.2.1884 Vraný u Peruce – † 9.9.1959 Praha

dekadentní básník, spisovatel a dramatik; překladatel; kritik; bibliofil a sběratel

pseudonym

Jarmil Krecar z Růžokvětu, Annie R. Konglová, Zdeněk Woldan

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Byl jedním z posledních zastánců dekadence u nás, znám pro svůj dandysmus a výstřední záliby. Jeho přání, aby se z jeho bytu stalo muzeum, bylo komisí Ministerstva školství a kultury zamítnuto, sbírka umění byla částečně rozkradena, zbytek rozptýlen do různých institucí.

vzdělání

1894–1902 gymnázium ve Slaném,
1902–1906 UK v Praze (obory čeština a francouzština),
1906–1907 Sorbonna v Paříži,
státní zkoušky k aprobaci na středoškolského profesora (1908)

dílo

zobrazit

básně:
- Předčasné vinobraní (1903)
- V mé duši věčný smutek dlí (1905)
- Dvojice (1921)
- Panna a jednorožec (1927)

dramata:
- Ilseino srdce (1907)
- U zelené žáby (1925)

próza:
- Legenda o sestře Valerianě (1920)

eseje a kritiky:
- Hana Kvapilová (1917)
- Sňaté masky (1910–-1912)
- Glosy do cizích knih (1924)
- Počet z víry a pochyb: kritické stati z doby převratu (1926)
- Řemeslo a umění v knize (1927)
- Pan V.H.B. Umělec a kamarád (1928)
- Večer s Hollarem (1930)
- Hledání včerejšího dne (1936)
- Nejnovější zprávy z minulého století (1937)
- Z křižovatky nad Vltavou (1938)
- Quodlibet z let letoucích (1939)

překlady:
- Ch. Boudelaire, J. Renard, F. Poppenberg, P. Verlaine, O. Wilde, H. de Balzac

uspořádal tituly:
- Listy Julia Zeyera Růženě Jesenské (1919)
- K.Sabina: Lyrika (1920)
- K. J. Erben: Kytice pověstí národních (1922)
- V. H. Brunner: Vlastní život v karikatuře (1930)

zaměstnání

zobrazit

1910–1911 První české gymnázium v Brně,
reálné gymnázium v Litomyšli a v Praze,
úředník ministerstva zahraničí,
1922–1939 Národní muzeum v Praze (knihovník),
zatčen za pravicové postoje a vězněn na Pankráci (podzim 1939),
jeho místo v knihovně Národního muzea bylo obsazeno, a proto byl poslán do předčasné penze (1942)

poznámky

pseudonym Jarmil Klecar z Růžokvětu byl reminiscencí na barokního autora Zachariáše Bernarda Kletzara (psáno též Klecara) z Růžokvětu (1646–1693), údajného příbuzného