JUC. Miloš Wurm
* 22.11.1892 Brno † 25.10.1918 Chestres u Vouziers (Francie)
válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský; oběti války
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko
příčina úmrtí
zahynul v boji na kótě 153
bydliště
Brno
- Pekárenská 6
- d'Elvertova 13
vzdělání
1903–1911 - I. české gymnázium v Brně (nyní gymnázium na tř. Kpt. Jaroše),
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1912–1914, studia přerušila válka)
vyznamenání a pocty
Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou, 4. 11. 1918 (in memoriam)
hrob
původně pohřben v Chestres, převoz ostatků do Brna v roce 1923
čestný hrob
Ústřední hřbitov v Brně, Vídeňská 96, skup. 54, hrob č. 77–78, (mezi čestné hroby zařazen v roce 2005)
poznámky
Po maturitě nastoupil v roce 1911 službu v rakousko-uherské armádě (absolvoval zdravotní kurs ve Vídni). Po vypuknutí války roku 1914 narukoval do Bratislavy a jako nižší důstojník a velitel sanitního oddílu byl poslán na východní frontu do Haliče.
Dne 12. 9. 1914 zajat ruskou armádou, pobýval v zajateckých táborech v Krasnojarsku, Irkutsku, Berezovce, Novonikolajevsku a Semipalatinsku.
V září 1916 se přihlásil do vznikajících čs. legií v Rusku. Pro průtahy, které přijímání dobrovolníků kladla carská vláda, 16. 11. 1916 se přihlásil do srbské divize v Oděse. Dne 3. 1. 1917 odjel jako velitel čety této divize přes Petrohrad a Murmansk do Glasgowa, odtud do Le Havru a posléze do Toulonu. Odtud vyrazili do přístavu Miry u Soluně (Řecko), zde byla jednotka (2. rota 3. praporu 7. pluku srbské divize) poslána na frontu, kde se účastnili tuhých bojů. Dne 6. 4. 1918 Miloš Wurm odeslán s dalšími našimi dobrovolníky do Francie k tamním čs. legiím. Dne 3. 5. 1918 dorazili do Cognacu, M. Wurm zařazen k 22. pluku čs. legií, získal hodnost podporučíka a 13. 8. 1918 jej přidělili k 11. rotě 22. pluku jako velitele čety, jeho jednotka zaujala v říjnu postavení v okolí města Vouziérs. Dne 24. 10. 1918 dostal rozkaz obsadit s četou jisté návrší, při útoku byl zasažen granátem a zabit. Podrobné svědectví o jeho smrti přivezl do Brna legionář Emil Konopásek. Útok se uskutečnil 25. 10. 1918 ve tři hodiny a patnáct minut odpoledne na kótě 153 u vesnice Chestres. Zemřel bez utrpení následkem tlakové vlny po výbuchu granátu. Nalezen byl u nálevkovité prohlubně po granátu bez známek zranění, pouze měl na rtech kapky krve. Pohřben byl 26. 10. 1918 do vlastního hrobu u Chestres, hrob mu spolubojovníci označili dřevěným křížem se jménem padlého (nápis vypálen do dřeva železem). Na kříž umístili jeho ocelovou helmu a stužky v národních barvách. Dne 4. 4. 1923 byla rakev s ostatky M. Wurma převezena do Brna a 7. 4. 1923 uložena do rodinné hrobky na ústředním hřbitově.
pojmenované ulice
Wurmova (Stránice)
prameny, literatura
sourozenci
ulice
Pekárenská
rodný dům
d'Elvertova
bydliště doložené v roce 1911 (dnes Staňkova)
osoba na objektech
M. Wurm
pamětní deska: třída Kpt. Jaroše 14/02
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský; oběti války; místo posledního odpočinku
události
17. 6. 1928
Slavnostní otevření "Musea odboje" na Špilberku
v muzejní expozici byly umístěny jeho osobní památky
autor
JMik, Menš

Rodinné foto u příležitosti výročí stříbrné svatby manželů Wurmových. Zleva: František Bořivoj Wurm, jeho manželka Jindřiška Wurmová a jejich synové Miloš Wurm (stojící) a Jaromír Wurm. Na fotografii v rámečku je dcera Milada Wurmová, která zemřela ve věku 6 let v únoru 1911 na zánět mozkových blan. Brno, ateliér Rafael (Nová ulice č. 4), 25. duben 1914.
Fotografii uloženou ve sbírkách Historického oddělení Moravského zemského muzea pro naši encyklopedii poskytl dr. Jan Břečka,
vedoucí Historického odd. MZM. Děkujeme.