Konrád (Kuneš) Kunz
* 18.2.1846 Kunštát (okres Blansko) † 17.6.1890 Brno
zakladatel brněnského českého školství, novinář, zemský úředník a národní pracovník
národnost
česká
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
zajímavé okolnosti
kolísání osobního jména je způsobeno překladem z němčiny; on sám se hlásil k české národnosti, užíval českou formu jména
příčina úmrtí
zánět plic
bydliště
Brno:
- Johannesgasse 13
- Údolní 11
čestný občan
Kunštát (od roku 1883)
vzdělání
obecná škola v Kunštátě,
reálka v Brně,
1 rok strávil studiem hudby ve Svojanově u pana Sýkory,
obchodní škola v Brně, v roce 1864 složil zkoušky z kompatibility a účetnictví
dílo
zaměstnání
1865–1885 jako diurnista později oficiál u moravské zemské pokladny
politická orientace
Česká národní strana
odborné a zájmové organizace
činný v mnoha českých kulturních, tělocvičných i hospodářských spolcích,
místopředseda a pokladník Sokola a hlavní pořadatel sokolské slavnosti - Slavnost svěcení sokolského praporu v roce 1871,
od roku 1868 člen a později předseda zábavního výboru Českého čtenářského spolku,
od roku 1869 pořadatel českých plesů v Lužánkách,
člen výboru úvěrního spolku záložen moravských,
v roce 1872 založil spolu s dr. Lachnitem a dr. Pražákem Moravskou akciovou tiskárnu, ve které pak pokračoval tisk Moravské Orlice
- stál u zrodu Cyrillo-Methodějské záložny v Brně v roce 1883
byl činný při volbách, politických manifestech a veřejných schůzích; největší své úsilí vynaložil na zřízení českých škol v Brně,
spolu s dr. Hoppem, J. S. Wurmem a dalšími vytvořil kuratorium, které se po roce změnilo v Matici školskou, kde byl kromě jiného i pokladníkem
dále byl členem těchto spolků:
- Beseda brněnská, Matice Moravská, Matice Besedního domu, řemeslná beseda Svatopluk, spolek Zora a Družstvo národního divadla
stál u počátků českého finančnictví v Brně
čestný hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 11, hrob, č. 109–110 (v roce 1979 vyřazen z ČH)
poznámky
V Moravské Orlici zavedl stálou rubriku „strážce národa", v níž neúprosně kritizoval nešvary úřadů. Jako úředník dosáhl pouze hodnost oficiála, další postup mu byl znemožněn pro jeho národní a politickou činnost. V roce 1881 se pokusil o zavedení rovnoprávných nárožních tabulek svépomocí. Byl velkým přítelem a podporovatelem chudých studentů.
Jeho osobní fond (G 280) je uložen v MZA v Brně.
pojmenované ulice
Kunzova (Černá Pole)
prameny, literatura
osoby
František Brzobohatý
spoluorganizátor slavnosti v roce 1871
Ctibor Helcelet
přítel, kmotr všech dětí K. Kunze
Bedřich Hoppe
spoluzakladatel kuratoria - později Matice školské
Jan Jindřich Lachnit
spoluzakladatel Moravské akciové tiskárny
Alois Pražák
spoluzakladatel Moravské akciové tiskárny
další osoby (1)...
partneři
Magdalena Kunzová (Hemptová)
sňatek: 14. 9. 1868
rodiče
ulice
Údolní
bydliště v roce 1880
Johannesgasse
bydliště doložené v roce 1871 (dnes Jánská)
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
zakladatel brněnského českého školství, novinář, zemský úředník a národní pracovník; místo posledního odpočinku
události
29. 5. 1871
Slavnost svěcení sokolského praporu
hlavní pořadatel sokolské slavnosti
10. 10. 1869
První výlet „TJ brněnské Sokol“ do Líšně
významný host
autor
Lik