původně židovský familiant v Novém Rousínově (nyní Rousínov),
od roku 1851 provozoval jako koželužský mistr výrobu kůží v Rousínově na základě oprávnění uděleného C.k. okresním hejtmanstvím ve Vyškově

před rokem 1862 zakoupil dům v Brně, Křenova čp. 30 (nyní Rumiště č. 7), aby mohl rozšířit výrobu,
24. 3. 1857 požádal místodržitelství o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě kůží,
dům, který zakoupil za 15 000 zlatých, byl vhodný k výrobě a žadatel disponoval značným kapitálem ve výši 37 000 zlatých i potřebnými znalostmi,
Juda Katscher se prokázal osvědčením o svých dobrých morálních vlastnostech jak od židovské obce v Rousínově, tak od místní křesťanské obce,
přestože brněnská obecní rada uznala 13. 7. 1857 Judovy majetkové poměry jako dostatečné a chtěla žádost podpořit, proti se postavili představení zdejšího koželužského cechu (pověřená komise došla při šetření k závěru, že prostory v domě na předměstí jsou vhodné, žadatel disponuje finančním fondem, obchodní knihy jsou řádně vedeny a o schopnostech žadatele není pochyb) - doporučila vydat tovární oprávnění s čímž souhlasila také 12. 8. 1857 Obchodní živnostenská komora v Brně,
25. 8. 1857 bylo Judovi uděleno dekretem místodržitelství tovární oprávnění - proti tomu podal cech rekurz k ministerstvu obchodu do Vídně, které jej však svým rozhodnutím z 24. 1. 1858 zamítlo a potvrdilo předchozí rozhodnutí místodržitelství),
za veřejného společníka si Juda Katscher vzal nejstaršího syna Alberta, 11. 2. 1860 uzavřeli společenskou smlouvu,
23. 3. 1860 požádal Zemský soud v Brně o zápis firmy J. Katscher et Sohn do obchodního rejstříku