státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Ve své žádosti (1856) o udělení jednoduchého továrního oprávnění uvedl, že již po sedm let provozuje v Bučovicích výrobu kvalitního zboží s dobrým odbytem, jehož výroba se tak rozšířila, že si zasluhuje ochrany státních úřadů. Byl bezúhonný a měl k dispozici dostatečný finanční fond k provozu továrny v Brně.
Jako důvod k přesídlení do Brna uvedl, že jeho zboží od suroviny přes polotovar až k hotovému výrobku se neustále převáží tam a zpět, neboť není možnost zřídit v Bučovicích vlastní barevnu a přádelnu vlny, v prodeji pak také škodila cena výrobků, neboť převážení výrobu v Bučovicích prodražovalo.
K žádosti se kladně vyjádřila brněnská obecní rada (5. ledna 1857), která uvedla, že žadatel je považován velkoobchodníky za solidního a má dostatek finančních prostředků k tovární výrobě.
Žadatel ale mylně uvedl, že je držitelem privilegia k lepší výrobě vlněného zboží. Ve skutečnosti šlo jen o dokument udělený dříve bratrům Singerům, nyní v držení bratří Schüllerů, k lepší apretaci vlněných výrobků, nikoliv k jejich výrobě, jehož se ostatně Singerové vzdali.
Důvody přestěhování do Brna nebyly uznány a představitelé všech tří brněnských textilních cechů se vyslovili proti udělení. Nemohli posoudit majetkové poměry žadatele, avšak poznamenali, že při zvyšování počtu továrních oprávnění musí zákonitě v Brně dojít k úpadku vlnařské výroby.

bydliště

Bučovice, čp. 144 (k roku 1857)

vzdělání

tkalcovský mistr v Bučovicích

zaměstnání

od roku 1849 provozoval tkalcovství vlněného zboží v Bučovicích,
23. října roku 1856 požádal místodržitelství v Brně o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě vlněného zboží pro Brno,
spojil se se starším bratrem Moritzem a na základě společenské smlouvy si nechali u zemského soudu v Brně zaprotokolovat firmu Brüder Schüller, k jejímuž provozu chtěli tovární oprávnění,
Salomon Schüller po nedoporučení své žádosti se pokusil věc napravit, když v dodatku nové žádosti (z 13. ledna 1857) uvedl, že disponuje fondem 20 000 zlatých, do kterého byla započítána hodnota jeho bučovického domu, zásoby vlny a příze, stroje a výrobního zařízení,
k záležitosti se vyjádřila 5. února 1857 i Obchodní živnostenská komora v Brně, která charakterizovala soustřeďování vlnařské výroby do centra v Brně za přirozený proces, způsobený nevýhodnými podmínkami v okolních městech, především nedostatkem vody a skutečností, že města byla stranou hlavních dopravních cest,
žadatel však neprokázal dostatečně svoje důvody, a proto doporučila, aby v této záležitosti rozhodla komise - tato komise, podle hlášení C. k. okresního úřadu v Bučovicích nepochybovala o žadatelových technických a obchodních schopnostech, jeho dobré pověsti a nakonec žádost 25. května 1857 doporučila ke kladnému vyřízení,
jednoduché tovární oprávnění bylo 10. června 1857 dekretem místodržitelství uděleno,
výroba firmy Brüder Schüller byla provozována nejprve v Kožené ulici čp. 24 (nyní část Koliště) a od poloviny 60. let 19. století firma přesídlila na Cejl č. 95, kde setrvala do svého zániku,
tovární budovu poté převzala firma Adolf Löw et Sohn

prameny, literatura

partneři

Cäcilie Schüller (Strakosch)
sňatek: před rokem 1853

děti

Babetta/Betti Schüllerová
Filippina Kemachová (Schüllerová)
Henrietta/Jetti Perlmutterová (Schüllerová)
Sofie Belová (Schüllerová)
Hermine Steinová (Schüllerová)

další děti (3)...

rodiče

Josua Schüller
Johanna Schüllerová (Bocková)

sourozenci

Abraham Schüller
Moritz/Moises Schüller
i spolumajitel firmy Brüder Schüller

autor

Jord