Theo Modes - Profil osobnosti

Dr. Theo Modes

* 19.2.1888 Brno, Rakousko-Uhersko – † 1962 Lipsko, NDR

herec, režisér, divadelní intendant a dramaturg

rodné jméno

Theodor Anton Modes

národnost

německá

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, NDR

zajímavé okolnosti

V roce 1908 vystoupil z katolické církve, v roce 1920 byl přijat zpět. Jeho v roce 1913 uzavřené civilní manželství s operní pěvkyní Louise Wolf bylo konvalidováno roku 1932.
Během svého švýcarského angažmá vedl spory s místními kulturními představiteli, a to kvůli svému příklonu ke krajnímu nacionálnímu socialismu. Nakonec byl vyvázán ze smlouvy, která měla platit ještě po následující dva roky. Místní noviny dokonce uváděly, že je v zájmu demokracie, aby se Modes do země již nevrátil.
V roce 1953 odešel do penze, poté ještě příležitostně působil jako hostující režisér. V posledních letech svého života psal práci věnující se dějinám sudetoněmeckého divadla, kterou však již nestihl dokončit.

bydliště

Brno, Rossitzergasse 4

vzdělání

gymnázium v Brně,
1930 promován doktorem filozofie na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (Universität zu Köln)

dílo

- "Zum Kunst- und Idealtheater. Darlegung seiner wichtigsten äußeren und inneren Bedingungen in Wort und Bild", Breitkopf und Härtel, Lipsko, 1917 – úvodní slovo napsal spisovatel Karl Hans Strobl, tuto knihu velmi pozitivně ohodnotil slavný herec a divadelní intendant Ludwig Barnay
- "Goethes Fausttragödie für jede Bühne. Eine theaterwissenschaftliche Arbeit", Leykam, Štýrský Hradec, 1925 – jeho záměrem bylo dokázat, že všechna divadelní jeviště, i ta nejmenší, jsou schopna uvést důstojné představení faustovské tragédie
- "Die Urfassung und einteiligen Bühnenbearbeitungen von Schillers Wallenstein" (Původní vydání a jednodílná jevištní zpracování Schillerova Valdštejna) - diplomová práce obhájená v roce 1930 v Kolíně nad Rýnem u Carla Niessena.

zaměstnání

zobrazit

elév, Volkstheater Vídeň,
1908–1909 první herecké angažmá - Městské divadlo v Liberci,
1909–1911 Městské divadlo Curych,
1911–1912 Městské divadlo Brémy,
1912–1915 Norimberk, režisér a herec,
1915–1917 Residenztheater Drážďany (zároveň v letech 1915–1918 Městské divadlo Hamburg),
1918–1919 Městské divadlo Halle, vedoucí činohry a herec,
1919–1923 vedení Městského divadla v St. Gallen - později ještě ve Štýrském Hradci (1923–1926) a v Kolíně nad Rýnem (1926–1930),
1931 řízení Jedermannovských slavností v Hejnicích u Frýdlantu (Jedermann-Festspiele),
1932–1938 ředitel Městského divadla v St. Gallen,
1934, 1938 a 1939 vedení Valdštejnských slavností v Chebu,
1938–1942 ředitel Německého divadla v Brně,
1938–1939 intendant v Liberci,
1942–1943 intendant Městského divadla v Toruni,
1943 intendant Greifensteinského divadla v přírodě,
1943–1944 intendant v Městském divadle ve Freibergu,
1947–1948 vedoucí a šéfdramaturg v Drážďanském divadle,
1950–1951 režisér v Divadle Gerharta Hauptmanna ve Zhořelci,
do roku 1953 docent na Herecké škole v Lipsku

politická orientace

SDP, od roku 1939 NSDAP

odborné a zájmové organizace

v roce1939 převzal řízení všech německých divadel v Československu

poznámky

Působil v německojazyčných divadlech v Československu, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Mimo své herecké a režisérské aktivity se stal také divadelním ředitelem, dramaturgem a uměleckým šéfem.
Mezi jeho nejúspěšnější inscenace patřily Schillerovy hry Marie Stuartovna, Vilém Tell, Don Carlos a Valdštejn, Shakespearův Macbeth a Othello, Mozartův Don Juan a Figarova svatba, Pucciniho Madame Butterfly, Ibsenův Peer Gynt, Calderónovo Velké divadlo světa, Rossiniho Lazebník Sevillský, Goetheho Ifigenie na Tauridě, Urfaust a Faust II. díl, Kleistův Princ Bedřich Homburský, dále díla Cäsara von Arx, Erwina Guido Kolbenheyera, Georga Büchnera či Emila Sautterse.
Jeho odpůrci, dramatici Werner Johannes Guggenheim, Albert Jakob Welti a Jakob Bührer, kritizovali vliv nacistické ideologie na Modesův repertoár, personální politiku i způsob inscenování. Na druhou stranu však byl oceňován jako moderní režisér, který se během svého působení ve Švýcarsku snažil vybírat k zinscenování díla původem švýcarská, a jenž velmi dbal na umělecké ztvárnění předváděných her.