JAKO STAVITEL SE PODÍLEL MIMO JINÉ NA TĚCHTO STAVBÁCH V BRNĚ:
- nájemní dům na ulici Stará 24 (architekt Ernst Wiesner)
- pět obytných činžovních domů na ulici Kounicova, čísla 72–80 (celé nároží, po přečíslování dnes čísla 32–40) a 3 rodinné domky (mj. Žampachova 9) pro Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo důstojnictva v Brně (1923–1924) a čtyři domy pro stejné družstvo na Kotlářské čísla 11–17
- bytový dům na Cihlářské 17b (nyní číslo 17c), který postavil společně s Vladimírem Stavíčkem pro Stavební družstvo invalidních důstojníků (1924)
- bytové domy pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno (1927)
- bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno (1930)
- dne 19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou zahájili výstavbu Úrazové nemocnice v Brně
- nájemní dům s obchody na ulici Stará (1932–1933, architekt Ernst Wiesner)
- spojovací část hotelu International v Brně (restaurace Plzeňka, zde i projektantem).

MIMOBRNĚNSKÉ STAVBY:
- úpravy interiéru sanatoria Moravan v Teplicích nad Bečvou
- sanatorium Slovenka v Teplicích nad Bečvou (spolu s Robertem Hladischem a Leopoldem Jungmannem, 1925)
- Nemocnice v Hranicích, Zborovská 1245 (1937–1948, architekt Bedřich Rozehnal)
- Dům pro primáře nemocnice, Hranice, Pod nemocnicí (1937, architekt Bedřich Rozehnal)
- Nájemní dům pro zaměstnance nemocnice, Hranice, Pod nemocnicí (1937, architekt Bedřich Rozehnal)
- v letech 1936–1937 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obranného opevnění v úseku okolo Českého Těšína
- v roce 1937 převzal výstavbu Zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance
- v letech 1939–1945 pokračoval ve výstavbě objektů, např. tovární budovy Optikotechny v Přerově, závodů Zbrojovky v Kuřimi, ve Vsetíně, v Brně-Líšni, Klöckner Flugmotorenbau v Kuřimi
- čokoládovna v Trebišove (1948)
- strojní a traktorové stanice v Barce u Košic a Kelemeši (dnes Ľubotice) u Prešova (1949)

praktikant ve stavební firmě Bacher a Petřík v Brně,
asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v Olomouci,
stavební technik a dozor pro Bosensko-hercegovinskou akciovou stavební společnost v Sarajevu (16. 5. 1911 – 31. 10. 1912),
stavební technik pro Union - stavební akciovou společnost pro Bosnu a Hercegovinu v Sarajevu (1. 11. 1912 – 31. 3. 1913)
samostatný stavitel (1920–1945), stavitelskou koncesi získal 11. 11. 1919,
Československé stavební závody, národní podnik (stavbyvedoucí v Trebišově, 1948),
vedoucí v oddělení příprav při výstavbě Zbrojovky v Dubnici nad Váhom (1953),
Státní statek Brno, Údolní 11 (1954–1958),
Družstvo VKUS Brno (projektant) (1960)

Www stránky

"Hranická architektura 1815–1948"

"Hubert Svoboda"

Archivní pramen

"Matrika narozených, Rosice 1868–1892"

"Matrika oddaných, Brno - sv. Tomáš 1921–1923"