František Plhoň

* 25.9.1898 Černá Hora (okres Blansko) – † 22.3.1974 Praha

architekt v Brně

bydliště

Černá Hora čp. 7 (rodný dům),
Brno, Kapucínské náměstí 6

vzdělání

1904–1909 obecná škola v Černé Hoře,
1910–1913 česká reálka v Brně,
1913–1915 odborná škola pro zpracováním dřeva v Kynšperku nad Ohří s povinnou roční praxí truhlářského dělníka ve Vídni a Brně (v letech 1915–1916 složil tovaryšskou zkoušku),
1916–1917 mistrovská odborná škola v Králíkách (v pololetí 1917 narukoval do St. Polten v Rakousku; válečná voj. služba trvá do převratu v roce 1918),
v roce 1919 si dodělal odborné střední vzdělání,
při řádném odvodu byl pak v roce 1920 uznán nezpůsobilým vojenské služby a do služby v čs. armádě již nebyl odveden; po propuštění z vojny dokončuje svoji středně odbornou erudici,
1919 Mistrovská škola pro zpracování dřeva v Chrudimi (složil mistrovskou zkoušku),
1919–1922 Uměleckoprůmyslová škola v Praze - speciální škola pro dekorativní architekturu (ve třídě prof. Plečnika s hodnocením „jako jeden z nejlepších žáků"; diplom a titul architekt)

dílo

V průběhu svého zaměstnaneckého poměru se zúčastňoval i různých odborných zakázek ve svém oboru a například je autorem návrhu na interiér Kulturního domu v Písku, projektu rodinných domků pro fy Geologický průzkum v Praze, projektoval výrobní linku v Eternitových závodech v Častolovicích.
Je autorem či spoluautorem několika článků v odborných časopisech.

zaměstnání

1923–1928 ateliery UP závodů a. s. v Brně (působil zde jako architekt, později správce prodejny v Praze, skončil jako vrchní ředitel brněnské ústředny poté co vyvedl firmu z problémů způsobených deflační politikou čs. státu ve 20. letech); při tom byla černohorská firma jeho otce z UP závodů vyvedena a opět se osamostatnila a architekt Plhoň se stává jejím spoluvlastníkem,
1929–1935 byl jmenován řádným profesorem na ŠUŘ v Brně na specializaci v oddělení architektury,
1935 nastupuje v pražské kanceláři Vítkovických železáren, kde ho lákají nové směry ve stavebnictví využití ocelových konstrukcí s thermobetonem (železobetonem), protože VŽ byly držitelem koncesí a velkým propagátorem tohoto tehdy nového postupu, rozvoj byl příznivý a postupy byly testovány v závodě Orlit v Praze-Spořilově, kde Plhoň a firma uváděli svá zlepšení do praxe, proto byl častým spolupracovníkem v tomto závodě a po květnovém ukončení 2. sv. války byl pověřen vedením závodu Orlit a v červnu 1945 dostává dekret národního správce-ředitele podniku po jednomyslném souhlasů zaměstnanců podniku (v usnesení se deklaruje že z dobu okupace byl „řádným Čechem“)

hrob

urna uložena do rodinné hrobky rodiny Englišovy v Hrabyni

poznámky

S manželkou Vlastou měli syna Františka (1941) a dceru Vlastu (1943–2007) často pobývali u rodičů Vlasty v Praze-Smíchově a poté, co její otec prof. JUDr Karel Engliš Vlastě daroval po válce svoji válkou zničenou nemovitost v Hrabyni ve Slezsku, manželé Plhoňovi ji částečně obnovili a po nuceném vystěhování prof. Engliše z Prahy ji poskytla Vlasta svým rodičům k doživotnímu užívání, přičemž každoročně v jarních a letních měsících společně v Hrabyni pobývali i s dětmi, vnoučaty Karla Engliše, na které i on měl významný vliv při modelování jejich osobností již v dětském věku.

(Informace a fotografie k osobnosti F. Plhoně pro naši encyklopedii poskytl syn, pan MUDr. František Plhoň, děkujeme.)