P. Karel Ignác Fanfrdla
* 1.1.1893 Náměšť nad Oslavou (okres Třebíč) – † 21.5.1973 Brno
kněz; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň; akce 1. 9. 1939; komunální politik
rodné jméno
Ignác Eduard Fanfrdla
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
bydliště
Náměšť nad Oslavou čp. 69 (rodný dům),
Brno, Babákovo náměstí 7
vzdělání
I. české státní klasické gymnázium v Brně,
po maturitě vstoupil 14. 9. 1913 do noviciátu řádu sv. Augustina na Starém Brně,
5. 7. 1918 vysvěcen na kněze,
Právnická fakulta UK v Praze, v roce 1919 přestoupil na MU v Brně (studium nedokončil),
1927–1928 Teologická fakulta univerzity v Innsbrucku (studium nedokončil)
vyznamenání a pocty
Československý válečný kříž 1939,
medaile Za zásluhy I. stupně
jiné pocty
za svou všestrannou činnost jmenován konzistorním a biskupským radou,
získal pamětní odznak II. národního odboje
zaměstnání
politická orientace
ČSL (do února 1948)
odborné a zájmové organizace
Čs. Orel, na VI. valném sjezdu Orla 1934 zvolen jeho prvním ústředním jednatelem, tuto funkci vykonával až do svého zatčení gestapem
1945–1948 náměstek předsedy Zemského národního výboru pro Zemi moravskoslezskou v Brně, předseda krajské lidové rady ČSL v Brně, předseda Cyrilometodějské záložny v Brně a první náměstek brněnského starosty
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 16, hrob č. 1–5, hrobka řádu augustiniánů
poznámky
Gestapem zatčen 1. 9. 1939 v Brně v rámci akce Albrecht der Erste. Zatčení předcházela orelská pouť na Svatém Hostýně, kde v srpnu 1939 přednesl před šedesáti tisíci poutníků vlastenecký projev. Převezen na Špilberk, odtud 8. září transportován do KT Dachau, od 27. 9. 1939 do Buchenwaldu. Znovu převezen 23. 5. 1942 do Dachau, odkud byl dopraven 9. 2. 1944 do Brna, zřejmě k nějakým dodatečným výslechům, znovu 26. 4. 1944 v Dachau. Vězněn až do konce války.
V době těsně před únorovými událostmi 1948 mu předal dr. Jaroslav Pecháček (tajemník Msgre. Šrámka) obnos 100 000 korun pro potřeby Orla, případně pro jiné vhodné využití. Po zrušení orelské organizace a jejím sloučení se Sokolem půjčil K. Fanfrdla část peněz různým osobám v nouzi a 70 000 korun věnoval opatovi svého kláštera P. Švandovi na zaplacení daně. Okresní soud v Brně však toto jednání zhodnotil jako zpronevěru a 15. 6. 1949 jej odsoudil na dva roky do vězení.
Po propuštění žil pod stálým dohledem StB.
Od roku 1951 byl podezříván z rozsáhlé podvratné činnosti na Brněnsku. S faráři z okolí Brna měl jednat o tajných záležitostech a vyměňovat si s nimi různé spisy. Dále měl do kázání vkládat protistátní témata. Protože StB nezjistila žádnou podvratnou činnost, byl svazek, který na něj od roku 1954 vedli, v roce 1956 ukončen.
V roce 1961 byl donucen opustit svou farnost a stal se administrátorem v obci Kobylí.
prameny, literatura
osoby
Jaroslav Lorek
K. Fanfrdla oddával J. Lorka
Naděžda Lorková
K. Fanfrdla byl oddávajícím knězem při sňatku N. Lorkové
Jan Pospíšil
K. Fanfrdla byl smutečním řečníkem na pohřbu J. Pospíšila za brněnskou městskou radu
Benedikt Švanda
spolupráce v odboji
ulice
Babákovo náměstí
bydliště
stavby
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Mendlovo náměstí 1/157
místo jeho působení v duchovní správě
Kostel sv. Augustina
náměstí Míru 7/377
místo jeho působení v duchovní správě
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kněz; místo posledního odpočinku
události
1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně
autor
Menš, Ma, mát
