prof. Ing. Josef Hak

* 30.1.1896 Okříšky (okres Třebíč) – † 15.12.1968 Brno

manažer v elektrotechnickém průmyslu; vysokoškolský profesor na VUT v Brně; válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň

bydliště

Okříšky čp. 101 (rodný dům),
Paříž 18, Boulevard de la Chapelle 12 (doloženo v roce 1935)


vzdělání

reálka,
ČVŠT v Brně - elektroinženýrský odbor (1922)


zaměstnání

zobrazit


odborné a zájmové organizace

zabýval se teoretickou elektrotechnikou, konstrukcí elektrických strojů mezních výkonů a chlazením elektrických strojů


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 22


poznámky

V rakousko-uherské armádě byl praporčíkem 2. pluku pevnostního dělostřelectva. Zajat 25. 5. 1917, Lukatič. Přihlášení do legií 12. 12. 1917. Do čs. legie v Itálii zařazen 22. 4. 1918, 34. pěší pluk, poručík. Konec v legiích 1. 10. 1919, kdy dostal studijní dovolenou, poslední útvar: 34. pěší pluk, poslední hodnost: kapitán. Pokračoval ve službě v čs. armádě.
Za druhé světové války byl v letech 1943–1945 vězněn za odbojovou činnost.
Do odboje se zapojil ve Škodových závodech v Plzni ve skupině, kterou tvořili z větší část důstojníci v záloze bývalé československé armády (získávání vojenských a hospodářských informací). Ing. Hak v roce 1940 jako montér Škodových závodů jezdil do Bulharska a Rumunska, měl převést ze svého konta v Paříži (kde před válkou pracoval) pět tisíc franků Štefanovi Osuskému pro potřeby zahraniční akce.
(Informace o odbojové činnosti Ing. Haka pro naši encyklopedii upřesnil Valašský odbojový spolek, děkujeme.)



osoby

Vladimír Bárta
nadřízený v Elektrotechnické továrně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích Václav Mareš
spolupracovník


partneři

Marie Haková (Kirschová)
sňatek: 23. 11. 1935, Brno (městská rada)



sourozenci

Bohumila Haková


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
vysokoškolský profesor na VUT v Brně; válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň; místo posledního odpočinku



autor

Jord, blat, Menš