Od počátku 60. let se její tvorba odvíjela v několika vzájemně se prostupujících oblastech. Pro všechny – ať už šlo o techniku asambláže, perokresby, záznamu barvou, návrhu kostýmů pro divadlo či technologie tkaných tapiserií i art protisu – je společný hluboký cit pro materiál a expresívní výtvarné gesto.

S brněnským Národním divadlem spolupracovala ve dvou obdobích: v letech 1965–1974 a 1987–1994. Podílela se na vzniku nezapomenutelných inscenací:
- Pronásledování a zavraždění Jeanna Paula Marata /1965/
- Peer Gynt (1966)
- Král Lear (1969)
- Jana z Arku na hranici (1969)
- Očekávání (1969)
- Život Eduarda II. Anglického (1988)
- Osud (1987)
- Káťa Kabanová (1994).

I její tvorbu pro divadlo charakterizuje expresivní výraz a často až jakýsi existencionální podtext. Vždy vycházela z perfektní znalosti díla a charakterů postav, při vytváření návrhů užívala celou škálu výtvarných technik, přičemž její zručnost jako kreslířky a malířky je nepřehlédnutelná. Tvorba Inez Tuschnerové patří k tomu nejlepšímu, co na poli divadelního kostýmu u nás ve druhé polovině 20. století vzniklo.

Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Muzea města Brna, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva kultury v Baku (Ázerbájdžánská republika), v Galerii Hurschler v Pasadeně (USA) aj., samozřejmě v mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí.

Ostatní literatura

"Nedávno tu byli. Portréty osobností z jedné výrazné generace"

"111 příběhů královopolských osobností"

Www stránky

"50 let tapiserie Art Protis"

"Zemřela Inez Tuschnerová"

"Inez Tuschnerová"