Josef Januška

Josef Januška

* 4.9.1823 Fryšták (okres Zlín) – † 16.12.1907 Brno

dvorní rada, kurátor, politik

pseudonym

Januschka

šlechtický titul

rytíř

šlechtický predikát

von Januschka

národnost

česká

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

měl velké zásluhy o zřízení české tiskárny v Brně

bydliště

Fryšták u Holešova (rodiště),
Lvov,
Bystřice v Sedmihradsku (území dnešního Rumunska),
Brno, Jodokstrasse - Joštova 3

čestný občan

Valašské Klobouky (1884), Fryšták, Hevlín, Jaroslavice, Vyškov, Zbýšov

vzdělání

obecná škola ve Fryštáku,
studium u piaristů v Kroměříži,
středoškolská studia ve Vídni,
Právnická fakulta vídeňské univerzity

vyznamenání a pocty

rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1867),
Řád železné koruny 3. třídy (1884),
povýšen do rakouského rytířského stavu (1885),
rytířský kříž řádu Leopoldova (1894)

dílo

- Handbuch der Reichs- und Landesgesetze: Verordnungen und Vorschriften über das Volksschulwesen in Mähren, Brünn: K.k. mähr. Landesschulrath, 1883.
- Pamětní spis v příčině rozmnožení národopisných sbírek moravského Františkova musea v Brně. Brno: Františkovo museum, 1898.

zaměstnání

zobrazit

1845 koncipient ve státních službách,
1850 politická kariéra v Sedmihradsku,
1863 nastoupil na Moravské místodržitelství v Brně,
1865 okresní představený v Jaroslavicích,
1868 okresní hejtman ve Vyškově, později v Olomouci,
1875 rada Moravského místodržitelství v Brně,
1878–1886 člen Moravského zemského sněmu za města Boskovice a Jevíčko,
1880–1890 administrativní referent zemské školní rady,
1890 dvorní rada v Brně,
1878–1896 zástupce vlády na moravském směnu,
1895 udělen titul a hodnost viceprezidenta Moravského místodržitelství v Brně,
referent zemské školní rady

odborné a zájmové organizace

kurátor Františkova muzea v Brně (dnes MZM),
kurátor Uměleckoprůmyslového muzea arcivévody Rainera v Brně (dnes UMPRUM)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 19, hrob č. 48–51

poznámky

Josef Januška byl významnou osobností moravské i předlitavské politiky. Zasloužil se o vznik nového živnostenského řádu, zavedení nemocenského a sociálního pojištění a zakládání dělnických družstev.
Působil také jako zprostředkovatel v zaměstnaneckých sporech v textilním průmyslu v Brně, v rámci moravského lidového školství se podílel na vydání příručky zákonů a nařízení (Verordnungen und Vorschriften über das Volksschulwesen in Mähren).
Zasahoval také do mnoha oblastí kultury. Svého času působil ve významných kulturních institucích v Brně (Moravské zemské muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum arcivévody Rainera).
Stal se čestným občanem mnoha měst a obcí jak na českém tak i německém území Moravy. Za svou životní činnost získal řadu vyznamenání ze strany místodržitelství i vojenských úřadů.