Georg Placzek

Georg Placzek

* 26.9.1905 Brno – † 9.10.1955 Zürich (Švýcarsko)

teoretický fyzik, zabýval se fyzikou atomového jádra

národnost

německá

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, Velká Británie, USA

zajímavé okolnosti

Světově proslulý teoretický fyzik, vyhledávaný spolupracovník a poradce významných vědců (W. Heisenberg, E. Fermi, N. Bohr, V. Weisskopf, L. D. Landau, G. Gamow, R. Oppenheimer).
Jeden ze dvou původních občanů Československa, kteří se podíleli na projektu Manhattan. Byl očitým svědkem prvního pokusného výbuchu atomové bomby (16. 7. 1945).

příčina úmrtí

oficiálně na infarkt, ale velmi pravděpodobně si vzal život sám (předávkování barbituráty)

bydliště

Brno:
- Grosser Platz 3 (dnes náměstí Svobody)
- Talgasse 20 (dnes Údolní)
- Anastasius-Grün-Gasse 5 (dnes Hilleho)
- Eichhorngasse 18 (dnešní Veveří)
- Kounicova 18

vzdělání

1918–1924 Německé státní gymnázium v Brně,
1924–1928 studium na vídeňské univerzitě a na pražské německé univerzitě, disertační práci obhájil na fyzikálním institutu vídeňské univerzity, ve Vídni složil dvě doktorské zkoušky (tzv. rigorózum a tzv. filosofikum)

dílo

Georg Placzek vytvořil teorii Ramanova rozptylu světelného záření na polyatomických molekulách. Podílel se na objevu jaderného štěpení, je spolutvůrcem oboru fyziky neutronů. Stál u vzniku jaderného reaktoru a atomové bomby.
Je autorem a spoluautorem mnoha odborných prací.

zaměstnání

zobrazit

1928–1932 pobýval v několika centrech evropské fyziky (Utrecht, Lipsko, Řím),
1932–1938 Institut Nielse Bohra v Kodani,
nedlouho před 2. světovou válkou odjel do USA (přibližně dva roky působil na Cornell University v Ithace, pracoval na válečném nukleárním programu),
od roku 1943 byl v Montrealu a věnoval se náboru fyziků pro jím vedenou teoretickou skupinu, která má rozvíjet Atomy Energy Project,
Placzkova skupina se připojila k projektu Manhattan a v roce 1945 Placzek působil v Los Alamos,
1946–1948 pracoval ve výzkumné laboratoři Electric Company v Schenectady,
1948 získal trvalý pobyt v Institutu of Advanced Study v Princetonu,
1953 přednášel na univerzitách v Miláně a v Římě,
1955 získal Guggenheimovo stipendium a plánoval strávit akademický rok 1955/1956 na univerzitě v Římě