Vítězslav Rosík

* 23.12.1895 Bzová (dnes MČ Bojkovic, okres Uherské Hradiště) – † 9.5.1955 Addis Abeba (Etiopie)

válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje
bratr osobností: Ing. Dr. techn. Bohumil Rosík a Ing. Jan Rosík

bydliště

Bzová čp. 26 (rodný dům), později čp. 9

vzdělání

Vyšší průmyslová škola strojní v Brně (1910–1915, maturita 23. 2. 1915),
Vysoká válečná škola v Praze (31. 7. 1926–12. 7. 1929)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 (udělen 24. 11. 1945)

jiné pocty

na rodném domě ve Bzové mu byla 8. 5. 2015, v předvečer 60. výročí úmrtí, odhalena pamětní deska

zaměstnání

voják z povolání (do výslužby přeložen k 1. 6. 1948), působil také v diplomatických službách

odborné a zájmové organizace

Svaz čs. letců (předseda)

hrob

pohřben v Addis Abebě v Etiopii

poznámky

Po vzniku ČSR sloužil u letectva, v roce 1922 je uváděn jako nadporučík 5. letecké roty v Nitře. V polovině dvacátých let absolvoval letecký výcvik a v roce 1927 byl jmenován polním pilotem. Po dokončení studia na Vysoké škole válečné sloužil na MNO. V letech 1932–1937 byl vojenským a leteckým atašé na vyslanectví v Římě, v roce 1938 opětovně pracoval na ministerstvu.
Na podzim 1939 odešel ilegálně do zahraničí, do čs. zahraničního vojska prezentován 5. 1. 1940 v Paříži Osobní číslo: Z; A-4457). Po porážce Francie odplul jako velitel transportu čs. letců dne 19. června 1940 na lodi „Rotour III“ z přístavu Bordeaux a na britskou půdu vstoupil v přístavu Falmouth dne 22. 6. 1939. Sloužil ve štábních funkcích, naposled jako přednosta 3. oddělení Štábu pro vybudování čs. branné moci v hodnosti plukovníka generálního štábu (dosáhl britské hodnosti G/Cpt.).
V březnu 1945 byl uvolněn z RAF a měl odjet do SSSR, ale odjezd se neuskutečnil.

Po skončení války pracoval u čs. vojenské mise v Berlíně, po návratu jmenován do několika velitelských funkcí, posledně velel od 31. 7. 1947 1. leteckému okruhu.
Po roce 1948 odešel znovu do emigrace, zemřel v Etiopii, je pochován v Addis Abebě.
Zásluhou našeho diplomatického zastoupení byl jeho hrob obnoven, také na rodném domě ve Bzové mu byla 8. 5. 2015, tedy v předvečer 50. výročí úmrtí, odhalena pamětní deska.

Velmi podrobně jeho životní osudy pro naši encyklopedii doplnil jeden z rodinných příslušníků.

„Co se týká Brna, tak Vítězslav Rosík tam studoval v letech 1910-–1915 na Vyšší průmyslové škole strojní v Brně s vyučovací řečí českou se zkouškou dospělosti dne 23. 2. 1915. Uváděl i jeden semestr na brněnské technice, takže pravděpodobně byl přijat, ale po maturitě byl odveden jako jednoroční dobrovolník k bývalému 3. pěšímu pluku v Brně, a bojoval v Haliči, Bukovině, na ruské frontě a na St. Dona di Piave, nejprve jako kulometčík a posléze jako velitel kulometné čety. Z italského zajetí se vrátil až v roce 1919, kdy vstoupil do československé armády.
Vojenská kariéra Vítězslava Rosíka má mnoho zajímavějších míst, než pobyt v Nitře (prošel řadou míst a letišť v Chebu, Prostějově, Olomouci, Košicích, v Itálii, ve Francii atd.). Např. byl vyslán do Moskvy presidentem Benešem, aby jednal o sovětské letecké pomoci, návštěva u presidenta Beneše po přísaze letců v dubnu 1937, práce ve Svazu letců RČR (nikoliv ČSR) zejména po obsazení wehrmachtem, nebo jeho podíl na vyzbrojování parašutistů a dodávání výzbroje pro SNP atd. Pokud jsem zjistil z dostupných zdrojů doplňuji a koriguji položky k tomu, co uvádíte:
- 13.3.1921 – 14.3.1922 technický pobočník velitele leteckého pluku č. 3 v Nitře.
- 17.3.1924 jako kapitán obdržel odznak polního pozorovatele – letce.
- 7.8.1925 – 9.9.1926 pilotní kurs v Prostějově.
- 31.7.1926 - 12.7.1929 absolvoval Válečnou školu v Praze.
- 31.8.1932 – 30.12.1935 vojenským a leteckým attaché ČSR v Římě.
- 1936/1937 profesorem taktického letectví na Vysoké škole válečné do 31.8.1937.
- Od 1.9.1937 na leteckém odboru MNO, kde jej zastihla mobilizace, během níž působil jako přednosta operačního oddělení Hlavního velení letectva.
- 16.11.1939 odešel přes Slovensko do Budapešti.
- 1.12.1939 přes Jugoslávii přešel do Francie.
- Od 17.12.1939 sloužil ve Francii.
- 19.6.1940 odjezd z Francie (Bordeaux) lodí Robour III (celkem tři lodě, zřejmě polská loď Robur III) jako velitel transportu čs. letců.
- 22.6.1940 příjezd lodě Robur III do Anglie (Falmouth).
- 1.7.1940 převzal velení čs. let. jednotky v Insworth Lane.
- 17.7.1940 74 důstojníků a dalších hodností pod velením pplk. Rosíka přijelo do CAF Cosford.
- 23.7.1940 ustanoven zástupcem vel. CAF Cosford.
- 2.8.1940 přijat do RAF ev. č. 85215 jako P/O čs. dep.
- 2.8.1940 přiznána hodnost A/S/Ldr (S/L).
- 5.6.1941 přidělen k Inspektorátu čs. letectva jako čs. styčný důstojník u H.Q Flying Training Command.
- 21.8.1944 ustanoven přednostou 3. odd. čs. hl. vel.
- 1.12.1944 ustanoven přednostou 4. odd. čs. hl. vel.
- 3.3.1945 propuštěn z RAF/Czech Section.
- 3.3.1945 uveden v seznamu skupiny letců RAF, kteří odešli do SSSR (ale neodešel).
- 3.3.1945 – 30.4.1945 přidělen k československé misi při SHAEF (SHAEF-Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force) ve funkci zástupce a současně náčelníka mise.
- 2.5.1945 – 30.9.1945 náčelník čs. voj. mise u SHAEF v Londýně.
- 15.10.1945 – 30.9.1946 po návratu do Prahy přidělen k Československé vojenské misi při kontrolní radě v Berlíně jako zástupce velitele a současně jmenován velitelem Čs.vojenské mise v americkém okupačním pásmu ve Frankfurtu nad Mohanem.
- 26.10.1945 je již sledován pracovníky OBZ.
- 24.11.1945 Československý válečný kříž 1939.
- 4.7.1946 těžká autonehoda v Bremen Vogesack, která jej donutila navrátit se do vlasti.
- 11.10.1946 je již sledován pracovníky MV.
- 12.10.1948 opouští plk. Rosík republiku do Rakouska. Dle knih, audionahrávek a rozhovorů JUDr. Miroslava Jiráska zajistil plk. Rosíkovi překročení hranice u Znojma do Rakouska. JUDr. Miroslav Jirásek byl v roce 1950 odsouzen na 15 vězení a byl vězněn 10 let, z toho 5 let v uranových dolech a posléze v Leopoldově.
- 10.6.1949 se Vítězslav Rosík loučí s letcem Bohumilem Tobyškou a jeho rodinou na letišti Heathrow za účasti etiopského velvyslance při odletu rodiny do Addis Abeby. Po třech měsících Bohuslav Tobyška přišel Vítězslava Rosíka přivítat na letišti v Addis Abebě. Předtím v ho audienci u císaře doporučil pro jeho kvality a zkušenosti císaři. Kolem roku 1952 se Vítězslav Rosík účastní s císařem a plk. Tobyškou vyřazení leteckých důstojníků z etiopské letecké akademie.
- v roce 1950 byla plk. Vítězslavovi Rosíkovi odňata vojenská hodnost, která mu dodnes nebyla vrácena.
- Na desce hrobu je nápis: „Vaše zásluhy za vlast nikdy nezapomeneme, budiž Vám země exilu lehká.“