národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

zahynul v káznici

bydliště

Jiříkovice čp. 68 (rodný dům),
Brno-Brněnské Ivanovice, Tuřanská 2a,
Brno-Slatina:
- Hliník 29
- Krejčího 4

vzdělání

obecná škola, vyučen tkadlec - vzorkař,
2 roky pokračovací školy

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno v památníku příslušníků policie

zaměstnání

politická orientace

sociální demokracie

poznámky

V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat: 17. 9. 1914, Rovno.
Do legií se přihlásil v Donské oblasti. Do čs. legie v Rusku zařazen 27. 10. 1918, 3. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 31. 5. 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: „občan“. Vrátil se do vlasti.
Po návratu z ruských legií vstoupil v roce 1921 do služeb policejního ředitelství v Brně, roku 1941 byl jako legionář dán do výslužby.
Když se v roce 1942 v Brně vytvořila ilegální skupina policejních pracovníků, stal se Nehleděl velitelem neuniformované policejní skupiny, která plnila úkoly organizační, zpravodajské a při obstarávání zbraní. Dne 1. června 1944 byl Karel Nehleděl spolu s dalšími členy skupiny zatčen. Vězněn v Brně v Kounicových kolejích, poté transportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Odtud převezen do tábora v Saale an der Donau, kde byl umučen.
Podle Reichstädtera působil od roku 1941 v Kladně, kde se zapojil do odboje a byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře Flossenbürg 18. 3. 1945. Týž autor rozšiřuje i údaje z první světové války. Nehleděl odveden v roce 1914 a již v září odešel do války.
Po zajetí byl umístěn v zajateckém táboře v Donské oblasti, kde téměř 2 roky pracoval v Čulkovských uhelných dolech. Údajně v květnu 1917 vstoupil jako voják do srbského praporu majora Blagotiče, s ním bojoval do října 1918 (po válce mu nebylo započteno do osvědčení o činnosti v legiích). Dne 28. 1. 1920 podal v obci Inokentěvská na velení Čsl. vojsk žádost o propuštění z armády z důvodu, že se chce usadit v Rusku. V té době byl již ženatý (sňatek v Irkutsku). Bylo mu vyhověno, ale asi za půl roku si to rozmyslel a spolu s manželkou se vrátil lodí z Vladivostoku jedním z posledních transportů do vlasti. Návrat do ČSR v květnu 1920, červnu 1920 demobilizován v Brně.
Žampach uvádí opět jiné údaje: zatčen 23. 1. 1945 se skupinou ilegálně činných policistů v Brně, 25.–26. 1. 1945 převezen do koncentračního tábora Flossenbürg, táborové číslo 44 365, zahynul 27. 3 1945.
Používáme životopisné údaje z publikace „Padlým bojovníkům“ (-Menš).

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Jiří Myslín
spolupracovník Stanislav Němec
spolupracovník

partneři

Marie Nehledělová (Mironová)
sňatek: Irkutsk (manželství rozloučeno 23. 2. 1927 zemským soudem v Brně)
(první manželka) Karolina Nehledělová (Siverová)
sňatek: 8. 8. 1927, Brno (městská rada)
(druhá manželka)

rodiče

Jakub Nehleděl
Filomena Nehledělová (Poulíková)

sourozenci

Jakub Nehleděl

ulice

Hliník
tehdy čp. 82 (bydliště po roce 1900) Krejčího
tehdy čp. 210 (další bydliště ve Slatině) Tuřanská
bydliště doložené v roce 1927 (tehdy Brněnské Ivanovice čp. 45)

osoba na objektech

oběti okupace z řad zaměstnanců policie
pamětní deska: Orlí 30/01 oběti první a druhé světové války
pomník: Šlapanická 0/01
oběti 2. světové války

související odkazy

matriční záznam druhého sňatku Karla Nehleděla
matriční záznam narození Karla Nehleděla
Památník příslušníků policie - Karel Nehleděl

autor

Menš