národnost

česká

bydliště

Brno, Babákovo náměstí (dnes náměstí Míru) 7

vzdělání

1929–1934 studia bohosloví,
1934 kněžské svěcení

zaměstnání

politická orientace

ČSL (1925–1929)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 16, hrob č. 1–5, hrobka řádu augustiniánů

poznámky

Do augustiniánského řádu vstoupil roku 1929.
Roku 1960 byl zatčen a následně souzen v procesu Šesták a spol. za pokračování v řádové činnosti. Charakteristika Krajské správy ministerstva vnitra v Brně ho popsala jako reakčního kněze, který zaujímal nepřátelský postoj ke státnímu zřízení. Za trestný čin podvracení republiky byl odsouzen ke 2 letům vězení. Propuštěn z věznice ve Valdicích byl po amnestii prezidenta A. Novotného roku 1962.
V roce 1968 probíhalo rehabilitační řízení, které ale potvrdilo původní rozsudek. Nové rehabilitační řízení, kterého se už P. Gabriel nedožil, proběhlo v roce 1991, to rozhodlo o účasti na rehabilitaci a zastavilo trestní stíhání u všech odsouzených. Ve výpovědím při rehabilitačním řízení P. Gabriel uvedl, že jeho výslechy v roce 1960–1961 byly velmi dramatické. Vyšetřovatelé na něho křičeli a protokol podepsal proto, aby výslechy spojené s utrpením už skončily. Špatné byly také poměry na cele. Kvůli nedostatku židlí musel většinu času prostát, protože jinde sedět nesměli. Kvůli tomu se poté ve vězeňské nemocnici léčil s trombózou na nohou.

prameny, literatura

osoby

Augustin Miroslav Bera
spolubratr v řádu augustiniánů Fulgenc Florian Jančík
spolubratr v řádu augustiniánů Tomáš Josef Martinec
spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Šesták a spol. Řehoř Josef Papež
spolubratr v řádu augustiniánů Štěpán František Peška
spolubratr v řádu augustiniánů
další osoby (1)...

ulice

náměstí Míru
bydliště (tehdy Babákovo náměstí)

stavby

Starobrněnský klášter
Mendlovo náměstí 1/157
místo jeho působení Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kněz, politický vězeň; místo posledního odpočinku

autor

mát