Adolf Hůlka - Profil osobnosti

brigádní generál in memoriam Adolf Hůlka

* 11.9.1891 Brno – † 10.5.1943 Berlín-Plötzensee

válka a odboj 1914–1919; legionář srbský; legionář ruský válka a odboj 1938–1945; oběti okupace
otec osobnosti: MUDr. in memoriam Jiří Hůlka

zajímavé okolnosti

velmi se zajímal o letectví, aktivně létal

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Brno:
- Bäckergasse - Pekařská 33
- Nová 31
- Antonínská 7

vzdělání

První české gymnasium v Brně (1910 maturita),
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (doložen 1910–20. 4. 1912, kdy složil první státní zkoušku)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1914–1918,
Medaile vítězství,
Revoluční medaile se štítky Zborov a Sibiř

srbská vyznamenání:
- Spomenica na rat
- Řád Bílého orla IV. stupně
- Obiličova medaile

Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
Zborovská pamětní medaile in memoriam,
brigádní generál in memoriam

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace na radnici v Náměšti nad Oslavou

zaměstnání

zobrazit

od 1. 1. 1915 prozatimní kancelářský praktikant starostenského úřadu v Králově Poli (přerušilo narukování do války)

voják z povolání:
- od 30. 9. 1920 přidělen k posádkovému velitelství v Brně
- od 1. 2. 1923 velitel roty u 43. pěšího pluku v Brně
- od roku 1927 velitel roty akademiků na vojenské akademii v Hranicích
- od 30. 9. 1932 pěší pluk 11 Františka Palackého v Písku
- od 30. 9. 1935 přednosta výcvikové skupiny na MNO
- po 15. 3. 1939 dán do výslužby

odborné a zájmové organizace

člen správní rady Zbrojovky Brno (za ministerstvo obrany),
člen redakční rady Vojenských rozhledů,
psal články do Národních novin v Brně

hrob

hřbitov v Náměšti nad Oslavou (kenotaf na rodinném hrobě)

poznámky

Desátník - jednoroční dobrovolník 9. pěšího pluku rakousko-uherské armády. Zajat 22. 9. 1915 Luck, Přihlášení do legií 2. 2. 1916 v Cyricynu. Zařazen 2. 5. 1916 do 1. srbské divize jako desátník, vrátil se do Ruska, do čs. legie v Rusku zařazen 16. 8. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. prošel řadou bojišť, mimo jiné se účastnil bitvy u Zborova. Posledním útvarem v legiích byl plukovní soud armádního sboru, kde ve funkci poručíka byl předsedou soudu. Pokračoval ve službě v čs. armádě.
Na začátku okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, předtím odmítl nabídku odejít do zahraničí. Stal se velitelem kraje ON Benešov, odpovídal také za spojení s Moravou, zde spolupracoval s Václavem Lysákem.
Gestapem zatčen 16. 12. 1939 v Praze, poté předán 14. 8. 1941 do věznice pražského gestapa v Terezíně, znovu převezen do Prahy na Pankrác, souzen ve skupině generála Kraváka dne 20. 1. 1943 Lidovým soudem v Berlíně, odsouzen k trestu smrti a popraven.
Jeho jméno bylo uvedeno na původní pamětní desce obětí okupace v Brně, třída Kpt. Jaroše 14, o níž víme zatím pouze z literatury.
(Informace pro naši encyklopedii doplnila a fotografie poskytla paní Helena Kovaříková, děkujeme.)