zajímavé okolnosti

Měšťanem brněnským se stal 15. 4. 1778 a byl majitelem a provozovatelem lékárny U římského císaře na dnešní Masarykově ulici č. 28. Žádal o udělení práva dodávat léky do věznice na Špilberku a do městského chorobince.
V jeho lékárně pracovali jako provisoři Anton Schmidt (do roku 1795) a Georg Jahn (od roku 1795), který po smrti Johanna Hanela (1794) vedl jeho lékárnu, protože Hanelův syn Martin Johann v té době ještě studoval ve Vídni a teprve 6. 12. 1796 získal závěrečný diplom studií a mohl se sám ujmout lékárny svého otce.

bydliště

Brno, Judengasse 28

měšťan od

15. 4. 1778 (Brno)

zaměstnání

poznámky

Po Johannu Hanelovi zůstal zajímavý seznam "Consignation jener zur Apotheke gehörigen Requisiten", který obsahuje podrobný výčet veškerého vybavení lékárny nádobím, nářadím a rozličnými potřebami k výrobě léků a léčiv. Kromě toho je zde jmenovitě uváděn i seznam knih se vztahem k oné konsignaci s podrobným vypsáním receptur a recepturních tax vídeňských, pražských, vratislavských a slezských. Nechybí ani odborné naučné knihy z druhé poloviny 18. století, včetně Hübnerova Lexiconu a Göttlingova Almanachu (15 ročníků 1780–1794).

Od poloviny 50. let 19. století se lékárna (z blíže zatím nenalezených důvodů) objevuje v adresářích na dnešní Masarykově 14 (č.p. 403), kdy se stal jejím majitelem Friedrich Kurzweil *17911 v Pančevu (Vojvodina v Jugoslávii) - provisor Hanelovy lékárny od 19. 1. 1821, kterou však záhy koupil sám i s domem, v němž se nacházela od vdovy Anny Hanelové (rozené Jacobi von Eckholm). Od 21. 6. 1822 se stal jejím majitelem.

Ve vlastnictví lékárny se vystřídali poté ještě lékárníci: Wenzel Wlassak v letech 1853–1890, Franz Josef Ramert v letech 1891–1938? a Friedrich Ramert v letech 1938 (?)–1945. V roce 1946 nad ní převzal národní správu František Havlín. V té době byla lékárna U římského císaře na adrese Masarykova 18 (č.p, 405).

prameny, literatura

ulice

Sattlergasse + Judengasse (Sedlářská + Židovská)
bydliště (dnes Masarykova)

autor

Fl