Pavel Reiman - Profil osobnosti

prof. Pavel Reiman, DrSc.

* 12.10.1902 Brno – † 1.11.1976 Praha

politik, novinář, publicista, historik, germanista, literární vědec

pseudonym

Poly

rodné jméno

Paul Reimann

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko,ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Do roku 1945 vystupoval výhradně pod původním jménem Paul Reimann, při četných kontaktech s německým jazykovým prostředím toto jméno užíval i nadále.
Hovořil plynně několika jazyky, kromě němčiny ovládal angličtinu, ruštinu a francouzštinu. Do osmnácti let neuměl česky.

příčina úmrtí

mozková mrtvice

bydliště

Brno, Josefstadt + Gartengasse 67,
Praha-Žižkov, Jeseniova ulice,
Praha-Žižkov, Biskupcova ulice

vzdělání

1920 absolutorium Prvního státního gymnázia v Brně,
1921–1923 studium germanistiky a filozofie na univerzitě v Lipsku,
1923 studium na německé univerzitě v Praze (studia nedokončena),
akademické vzdělání si doplnil až po druhé světové válce,
1969 jmenován profesorem německé literatury na Karlově univerzitě

čestný doktorát

Univerzita Karla Marxe v Lipsku

dílo

zobrazit

- Schiller Seff und die Geschichte der Nordböhmischen Arbeiterbewegung (1928)
- 10 let KSČ a program Čsl. sociálně-demokratické strany (1930)
- Dějiny Komunistické strany Československa (1931)
- Základy marxismu-leninismu. Část 1 (1932)
- Základy marxismu-leninismu. Část 2 (1932)
- Regierungspolitik oder Klassenkampf? Nach dem Parteitag der Sozialdemokratie (1932)
- Historický materialismus (1933)
- Briefe über deutsche und slavische Literatur (1944)
- Das Grossdeutschtum und die böhmischen Kulturtraditionen (1944)
- Zur Geschichte der tschechoslowakischen Arbeiterbewegung (1943–1945)
- Historické kořeny německého fašismu a boj proti fašistické ideologii (1946)
- Století vědeckého socialismu (1948)
- O realistickém pojetí umění (1948)
- Revisionimus, oportunismus a dělnické hnutí. (1948)
- Komunisté a národnostní otázka (1948)
- Komunizmus a morálka (1949)
- Nová morálka – zbraň boje za socialismus (1951)
- Über realistische Kunstauffasssung (1952)
- Dělnické hnutí v českých zemích v letech 1889–1914 (1954)
- Příspěvek k otázce hospodářského vývoje imperialismu v Rakousko-Uhersku a v českých zemích do první světové války (1955)
- Hauptströmungen der deutschen Literatur 1750–1848. Beiträge zu ihrer Geschichte und Kritik (1956)
- Hlavní proudy německé literatury 1750–1848. Příspěvky k jejím dějinám a kritice. (1958)
- Dějiny Komunistické strany Československa (1961)
- Literární podobizny: z dějin českých a německých literárních vztahů (1961)
- Von Herder bis Kisch. Studien zur Geschichte der deutsch-österreichisch-tschechischen Literaturbeziehungen (1961)
- Franz Kafka. Liblická konference 1963 (1963)
- Ve dvacátých letech: vzpomínky (1966)
- Franz Kafka aus Prager Sicht. Spolu s Eduardem Goldstückerem a Františkem Kautmanem. (1966)
- Tečka za Mnichovem (1968)

zaměstnání

zobrazit

1920 učeň v knihkupectví Winkler v Brně,
1924–1926 redaktor německého vydání Československé komunistické korespondence,
1926 šéfredaktor novin Vorwärts,
1929–1931 kandidát výkonného výboru Kominterny a člen redakční rady Komunistické internacionály v Moskvě,
1931–1932 šéfredaktor Komunistické revue a vedoucí Agitpropu,
1934–1936 pracovník výkonného výboru Kominterny v Moskvě,
1936 redaktor Rundschau, Gegen-Angriffs,
2. světová válka – editor listu Einheit ve Velké Británii,
1945–1948 vedoucí zahraničního oddělení Ústředního výboru KSČ,
1948–1952 odpovědný redaktor časopisu Nová mysl,
1952–1962 vedoucí vědeckého úseku a zástupce ředitele v Ústavu dějin KSČ,
1962–1968 ředitel Ústavu dějin KSČ

politická orientace

1921 vstup do KPD a Kostufra,
1923–1970 KSČ,

odborné a zájmové organizace

1920 Volné sdružení socialistických akademiků,
1948 člen Prozatímní ediční rady (později Národní ediční rady české)

poznámky

Patřil do skupiny tzv. "karlínských kluků", mladých komunistických funkcionářů v čele s Klementem Gottwaldem, kteří se ve dvacátých letech 20. století dostali do vedení KSČ vnitrostranickým pučem. Období druhé světové války prožil v exilu ve Velké Británii. Po návratu do vlasti pracoval na různých postech v rámci KSČ a byl spoluodpovědný za stranickou kulturní politiku.
Po procesu se Slánským mu byly postupně odebrány všechny politické funkce. Zasloužil se o návrat Franze Kafky do české literatury. V roce 1963 se spolupodílel na organizaci "kafkovské" konference na zámku v Liblicích u Mělníka. Byl aktivní v československém reformním hnutí a později patřil ke kritikům srpnové okupace. V červnu roku 1970 byl proto z KSČ vyloučen a nesměl dále publikovat. I přesto zůstal až do konce života literárně činný.

prameny, literatura

zobrazit

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Nakladatelská činnost vpoválečném Československu,se zaměřením na období po roce 1948"

Monografie

"Tečka za Mnichovem"

"Ve dvacátých letech: vzpomínky"

Www stránky

"Bezohledný vzestup karlínských kluků: Jak se dostal Klement Gottwald do čela KSČ?"

"Český rozhlas plus - Portréty - Pavel Reiman - jak zůstat věrný linii strany i sám sobě"

"Československá bibliografická databáze - Pavel Reiman"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"O Polym Reimanovi (pokračování). Místo vzpomínek"

"O Poly Reimanovi 1 (místo vzpomínek)"

"Stranický historik ve víru stranických dějin. Pavel Reiman a jeho kariéra v KSČ"

osoby

Guido Glück
profesor literatury na gymnáziu Klement Gottwald
spolupracovník, čelný představitel KSČ Josef Michal
známý ze skupiny německé socialistické mládeže

ulice

Josefstadt + Gartengasse
doložené místo narození

související odkazy

matrika narození

autor

Studentský záznam

následující »» «« předchozí

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.